Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Divizní týmy o jeho střeleckých vlohách ví moc dobře, vždyť na jaře atakoval za Český Brod dvacetigólovou hranici. V úterním pohárovém utkání si Štěpán Kacafírek v dresu Litoměřicka, kam před sezonou zamířil, nic nedělal z toho, že proti stojí obrana prvoligové Příbrami. Dvěma zásahy se výrazně přičinil o to, že je z pohárového kola venku druhý zástupce nejvyšší soutěže. Co odchovanec Sparty, který je doma na Kutnohorsku, řekl nejen k překvapivému postupu?

Jaké je to skórovat proti soupeři z nejvyšší soutěže? A hned dvakrát…
Byl to určitě velký zážitek. Jsem za to moc rád. První gól byl po perfektním centru ze strany. Druhý z penalty. Z poloviny to byla zásluha spoluhráčů, bez nich bych je nikdy nedal. Krásný zážitek a velké poděkování spoluhráčům.

Byl to zápas, na který budete vzpomínat třeba i celou kariéru?
Zápas to byl krásný. Zážitek velký. Ale doufám, že v poháru třeba ještě postoupíme, nebo dostaneme nějakého zvučnějšího soupeře, třeba z první pětky ligových týmů. A do Litoměřic přivedeme pro lidi i pro nás hráče ještě větší zážitek. I na tenhle budeme určitě všichni dlouho vzpomínat, ale zároveň koukáme po dalším soupeři. Diváci v Litoměřicích si krásný fotbal a nasazení zaslouží, chodí jich hodně a je tam dobrá atmosféra. Všichni by byli rádi.

Hrál jste někdy před tolika diváky (téměř 1500)?
Už několikrát, ať už v Čechách nebo v Rakousku a Německu. Na české poměry byla atmosféra výborná. Stadion je v Litoměřicích pěkný, tribuna velká. Myslím, že ještě čtyři tisíce by se na něj vešly, až přijede ta Sparta. (smích)

Štěpán KacafírekV mládežnickém věku prošel Spartou, kde se potkal s později známějšími vrstevníky Hušbauerem, Zemanem či Štěchem. Zůstal až do dorostu, než ho koupily Blšany a později tehdy ještě ligový Most. Posléze hostoval v třetiligových Kolíně či Vltavínu. Tam toho ovšem kvůli zranění příliš neodehrál. Naopak za své nejzářivější angažmá považuje to ve Vlašimi, se kterou postoupil do druhé nejvyšší soutěže. „To je moje zatím nejlepší vzpomínka na třetí ligu," říká k tomu hráč, který si v pozdějších třech letech vyzkoušel zahraniční angažmá v nižších soutěžích v Německu a Rakousku. Po návratu do Čech nastupoval rok a půl za Suchdol, kam to měl ze svého bydliště jen pár kilometrů. Na jaře letošního roku vyměnil divizní skupinu C za „béčko" v dresu Českého Brodu, odkud před aktuální sezonou vedly jeho fotbalové kroky do nově utvářeného třetiligového FK Litoměřicko. Povoláním je učitel tělocviku na jedné kutnohorské základní škole.

Výkon vašeho týmu ocenil i trenér Příbrami. To se musí dobře poslouchat?
Poslouchá se to dobře. Chtěli jsme hrát dobře, protože jsme věděli, že přijde hodně lidí, kteří jsou na nás zvědaví. Jsme v podstatě nově složené mužstvo. Nikdo neví, co od nás čekat. Doma jsme zápas ještě nehráli. V ČFL jsme smolně prohráli, tak si každý říkal, že budeme nějací nazdárci. Chtěli jsme lidem ukázat, že to tak není, a dát do toho všechno. To, že se hrálo proti ligovému mužstvu, nás o to víc vyhecovalo. Ukázali jsme, že mezi námi není až takový rozdíl.

Konala se nějaká postupová oslava?
Z mé strany ne. Mám to domů sto padesát kilometrů. Navečeřel jsem se a jel domů. Nevím, jestli spoluhráči. Dali jsme si večeři, zacvičili po zápase, a tím to, myslím, skončilo. V sobotu se hraje další důležitý zápas třetí ligy a na nějaké slavení není čas.

Pojďme k vám osobně. Na jaře jste pálil za Český Brod. Proč jste se rozhodl znovu změnit působiště?
Přestože jsem tam byl spokojený a dařilo se mi, chtěl jsem zkusit vyšší soutěž. To byl důvod, proč jsem odešel.

Nyní jste v Litoměřicích. Co si slibujete od tohoto angažmá?
Doufám, že se mnou budou spokojeni a budou rádi, že mě tady mají. Jsem tady hlavně od toho, abych dával góly.

Zvažoval jste i jiné nabídky?
Pár jsem jich měl, i z vyšších soutěží než třetí liga. Teď bych to nechtěl jmenovat. Je to pryč. Rozhodl jsem se tak, abych mohl co nejvíc hrát a bylo to úměrné nějakému postupnému vzestupu. Zatím nelituji. Jsem tady rád. Máme tady dobré lidi, ať ve vedení, tak v týmu. Sedli jsme si a táhneme za jeden provaz, což je nejdůležitější.

Prozradíte vaše dlouhodobé fotbalové cíle?
Čeká mě třeba ještě šest sedm let té nejlepší výkonnosti. Přece jen je mi šestadvacet a chtěl bych ještě něco dokázat. Než hrát celý život divizi, zkusil jsem třetí ligu, a když se bude dařit, tak možná i něco výš. Nyní se cítím zkušenostmi i fyzickými silami na své nejlepší úrovni.

V Českém Brodě museli váš odchod brát jako velkou ztrátu. Přece jen těch gólů jste na jaře sázel hodně…
Asi z toho nebyli úplně nadšení. Kdyby se postoupilo do třetí ligy, tak bych tam určitě zůstal. Vysvětlil jsem jim to a myslím, že jsme se pochopili. Jsou tam velice rozumní lidi. Rozhodovalo, že jsem chtěl po sportovní stránce někam postoupit, a ne pořád dokola hrát divizi. Už mě to tak nemotivovalo. Chtěl jsem zkusit něco jiného a třeba i náročnějšího. Na Brod stejně jako na Suchdol nedám dopustit a vzpomínám na ně jen v dobrém. Zažil jsem tam krásné chvíle, žádný problém ani rozepře.

Suchdol už z divizní mapy zmizel. Co na to říkáte?
Mrzí mě to. Okolnosti se tak vyvinuly. Ukázalo se, že pokud to všechno zaštiťuje jeden člověk, a nepodaří se mu najít někoho, kdo by mu pomáhal, tak je to strašně náročné. Co tam předvedl Láďa Střihavka za těch dvanáct let, co tam byl, tak klobouk dolů. Tým, který hrál okresní přebor, dostal až do divize. V její první půlce jsme skončili sedmí s asi dvěma body na třetí místo. Druhá půlka se hrubě nepovedla, ale to je fotbal, to se stává. Myslím, že je to škoda. Spadlo to tam, kde to bylo na začátku. Ale takový je osud podobných týmů. Fanoušci tam byli asi nejlepší, co jsem v divizi zažil. Plný autobus jezdil na každý zápas v přeboru i divizi.

Zatímco Suchdol jste měl z domova doslova za rohem, do Litoměřic to máte pořádnou porci kilometrů…
To jsem mohl i běhat, bylo to fajn… Nic není zadarmo. Když chce člověk něco hrát, musí pro to něco obětovat. Předtím jsem v zahraničí ze tří let rok pravidelně bydlel, takže vím, co to obnáší. Teď je to trochu náročnější, ale tím, že můžu být furt doma a jen dojíždím, tak to není tak strašné. Vynahrazuje mi to, že člověk hraje takový zápas. Přijdou lidi a ocení tu snahu, že se za pochodu tvoří nový mančaft a předvede se takový výkon. Ten nemusí být konečný. Věřím, že se i v ČFL budeme dál zlepšovat a výsledky přijdou. Chce to vydržet a mít trochu trpělivosti. Žádný tým složený z nových hráčů nefunguje okamžitě.

O to víc vás musí hřát postup přes Příbram…
Přesně tak. Jsem přesvědčený, že dostaneme ještě zvučnější ligový tým a bude to ještě daleko větší akce. Budeme hrát zase na hranici možností a pak už je to o tom, jaký den bude mít ten ligový tým. Pokud k tomu přistoupí jako Příbram, která zápas podle mě ze začátku podcenila, tak ta šance je. Proti Spartě, Plzni nebo Slavii by to asi bylo složitější, ale s každým se dá hrát.