„Hrál jsem v Itálii více než dvě sezony. Nejprve s Lecce sérii B pod trenérem Zemanem, ale toho brzy vyhodili. Poté sérii C za Veronu a naposledy La Spezii, kde je sice fotbalové město a pořád věřili, že finance seženou, jenže nesehnali. Bohužel. Poté se z nás automaticky stali amatéři.“

Jenže proč jste si vybral Kladno?

Nehrál jsem teď vlastně čtyři měsíce, italský manažer mi pořád sliboval, že se něco objeví. Ale dál už jsem čekat nechtěl. Kladno mi nabídlo, že tu mohu být do konce roku jako amatér a to byla moje podmínka. Rád bych se totiž do zahraničí dostal zpět. Je mi osmadvacet a později už by to nemuselo vyjít.“

Objevily se také další nabídky? A odkud?

Nějaké byly, jenže šlo vesměs o smlouvy na dva a tři roky. To jsem nechtěl právě proto, že by rád do zahraničí. A nejlépe do Itálie, kde si rodina zvykla a líbilo se nám tam. Překonali jsme těžký první rok, ale pak si tam zvykli, naučili se poměrně jednoduchou italštinu a žilo se nám dobře.

Ozval se také Jablonec, kde jste hrál ligu nejdéle?

Kontakty proběhly, ale rozhodl jsem se pro Kladno.

Tady jste však moc hráčů neznal…

Znám Lukáše Killara, s ním jsem začínal v Pardubicích. A z ligy znám i některé další kluky.

Jaký pro vás první zápas proti Budějovicím byl. Přece jen jste čtyři měsíce nehrál?

Já myslím, že to bylo slušné a snad se to ještě bude zlepšovat. Ke konci jsem unavený byl, ale nebylo to tak hrozné. Měl jsem za úkol kopat standardky, hrát spíše dopředu a tvořit hru.

Uhráli jste jen bod proti soupeři, jehož jste potřebovali porazit.

Bohužel jsme propásli v prvním poločase dost šancí. Kdybychom nějakou dali, šlo dnes uspět, ale po změně stran už to bylo těžké.

Má Kladno tým na to, aby se zachránil v lize?

Myslím, že určitě ano. Dneska vyčnívá snad jen Slavia, zbytek ligy je vyrovnaný. Já teď do konce podzimní části udělám vše pro to, aby Kladno nasbíralo co nejvíce bodů.