Ač jiní borci jsou zařazování do kolonky kanonýr i při dosažení dejme tomu dvacítky branek,  nepovažuje Horák svůj počin za nijak výjimečný.

Prý kvůli síle soupeřů a tím častému výskytu vysokých výher. „Je to spíš náhoda. Všichni hráli na mě. Vycházely nám akce a  často jsem se dostával k odraženým míčům. Není v tom žádné umění. Branky dávalo víc kluků.  Nebylo to jenom na mně," skromně uvedl Horák a připustil, že jeho produktivita má co do činění i s faktem, že před příchodem do Jedomělic kopal mnohem vyšší soutěže. Hrál třeba divizi za Přední Kopaninu. „A předtím jsem se plácal v Pražském přeboru v Meteoru," doplnil.

Stává se, že fotbalista, který přijde z vyšší soutěže, se časem výkonnostně přiblíží  svým spoluhráčům. „Je to tak. Já jsem hlavně přišel pomoci Robertu Nedvědovi. Chci se fotbalem bavit a netoužím hrát zápasy, kde je o vítězi rozhodnuto ještě předtím než se jde na hřiště. Nižší soutěže jsou 
v tomto férovější," mínil 27letý forward.

Jubilejní 50. trefou zvyšoval v klíčovém utkání se Zlonicemi na 2:0. A bylo to vydařeným lobem, jemuž nescházel fotbalový cit a přesnost.

„Takhle jsem to udělal také  před čtrnácti dny, kdy jsem si byl zahrát za starou gardu. Před tím jsem jednu šanci nedal, a  tak jsem si to musel vybrat jinak," se smíchem řekl  jedomělický snajpr, jehož služby bude nováček přeboru v nové sezoně potřebovat jako sůl.

Že nastoupí ve všech zápasech ale není vůbec jisté. „Slíbil jsem, že tady  ještě budu. Zajímají mě ale i jiné sporty, zejména outdoorové, na které kvůli fotbalu nemám čas," přiznal Horák s tím, že miluje kajak, kolo, orientační běh a podobné záležitosti.

„Chtěl jsem se jich zúčastňovat i letos, časově mi to však nevycházelo, protože bylo všechno v sobotu. Řekl jsem, že v nové sezoně ještě pomůžu, ale nebudu tady na každý zápas. Potřebuji si od fotbalu trochu odpočinout. Hraji ho do pěti let skoro každý víkend," konstatoval jedomělický
útočník.