POČIN: Vrcholí finále!

Abychom zabránili různý finesám, jichž někteří hlasující využívají, sáhli jsme k druhé variantě hlasování. Pro finále nebude možná z jednoho počítače zaslat za 24 hodin stejný počet hlasů, nýbrž bude platit co jedna unikátní IP adresa, to jeden hlas za celou dobu trvání hlasování.

Počin 1 – Jindřich Kohout
První kolo vyhrál strážce lidické svatyně Jindřich Kohout. „Je to po všech stránkách šikovný gólman, který by pořád mohl chytat minimálně divizi,“ prohlásil trenér Jaroslav Topka. Jeho svěřenec v naší soutěži uspěl zásluhou výkonu proti Řepínu (2:1).  „Je to nádhera. Děkuji klukům a všem dalším, kdo mi posílali hlasy,“ vzkázal premiant kola. Podle něj bylo utkání hodně nervózní. „Nevěděli jsme, co od soupeře čekat. Nikdy jsme ho neviděli a v sobotu to bude to samé proti Vysokému,“ konstatoval 33letý gólman, který trošku lituje, že Lidice jsou v jiné skupině než další týmy z Kladenska. „Určitě mi bude chybět třeba derby s Doksy. Navíc tady se víc cestuje,“ vysvětlil borec, jenž už ve svém věku nemá větší ambice. „Svoji budoucnost vidím pouze v Lidicích. Je tady výborná parta.  Odchovanec Kročehlav strávil největší kus kariéry v Německu, kam jezdil deset let. Do stejného klubu našich západních sousedů později přivedl i svého dnešního spoluhráče a velkého kamaráda Tomáše Häckla. Ač ho kouč chválil, seč mohl, sám prý žádné brankářské přednosti na sobě nevidí. „Zato slabin mám spoustu,“ uvedl se smíchem. Mezi soupeři prý neoblíbeného protivníka nemá a málokdo ho dokáže vyvést z rovnováhy. „Jeden vlastně existuje. Byl to takový provokatér z Mutějovic, ty už ale hrají jinou skupinu,“ přiznal brankář, jenž v životě dostal jedinou červenou. V Senomatech v první půli podle rozhodčího zavinil penaltu, ve druhé zakopl míč. Zatím bezdětný gólman se těší na potomka. Zda to bude kluk nebo holka je jedno. „Hlavně, aby se věnoval sportu a byl zdravý,“ přeje si Kohout. 

Počin 5 – Ivo Terš
Dal dva góly, které pomohly ke třem bodům a daly částečně zapomenout na nešťastnou sérii tří shodných porážek 0:1. Ivo Terš pak tímhle kaufem v duelu III. třídy Buštěhrad – Běleč překonal i prvoligovou parádu Jana Procházky.  Buštěradský rodák, ale odchovanec SK Kladno, odkud se vrátil do Buštěhradu v dorostu, se proti Bělči trefil krásně hlavně svou druhou, vítěznou ranou. „Povedla se mi rána volejem,“ skromně popsal parádičku. Nicméně první rána byla zase osvobozující, Teršův tým do té chvíle nedal gól 355 minut. „Po postupu na poslední chvíli se potřebujeme v soutěži trochu adaptovat. Co jsem zatím ale mohl vidět, máme na střed tabulky,“ míní osmadvacetiletý středopolař a střelec, který má v týmu i bratra – zadáka Michala. Ivo považuje postup za naději, že na Buštěhradě nebude fotbal plakat jako v minulých letech. „Věřím, že se odrazíme k něčemu lepšímu. Nicméně máme nejhorší hřiště v okresu, a to potřebujeme změnit. Město žádá o grant z peněz Evropské unie, snad to tedy vyjde,“ modlí se. Za svoje vítězství vděčí borec, jenž měl před časem i nabídku z Lidic, hlavně kamarádům z týmu, ti mu poslali dostatek hlasů. „Máme fakt dobrou partu, i proto jsem třeba do Lidic nešel. Ale jestli mě tohle vítězství bude něco stát, zatím netuším. Spíš to však vypadá, že ano, v hospodě to budeme muset oslavit,“ usmál se kanonýr.

Počin 12 - Robert Pečonka
Mladý kladenský brankář ve službách Tuchlovic Robert Pečonka odsunul na druhé místo rozhodčího Roberta Köhlera (167), který si v půlce druhého poločasu prostě odskočil. „Já nic takového nikdy nezažil. Určitě se mi někdy chtělo také, ale do přestávky či do konce to zatím vydržím,“ smál se vítězný Robert Pečonka. Teprve třiadvacetiletý gólman si nominaci vysloužil podruhé, tentokrát za výkon proti Vranému. „Lhal bych, kdybych tvrdil, že nemám z výhry radost,“ usmíval se vítěz, který podle vlastního názoru podal i lepší výkony než proti Vranému. „Asi dvě věci jsme čapnul ze začátku, což je pro brankáře lepší než tam stát a koukat. Pak ještě přišlo něco ke konci. Jindy máte víc dobrých zákroků, jenže třeba dva góly dostanete. Tady z toho byla nula, která je vždy cenná, zvlášť když jde o tak sledované derby,“ míní talentovaný strážce svatyně. Ten po mládežnické kariéře v SK Kladno zamířil do Nového Strašecí, kde získal první mužské ostruhy. Pak to zkusil půl roku v tehdy se potápějícím Slavoji Kladno a následovaly Tuchlovice, kde je spokojen. Zároveň však přiznává, že by rád vyzkoušel i vyšší soutěž než I. A třídu. „Kdyby se to povedlo s Tuchlovicemi, bylo by to fajn, v polovině sezoně je ale zbytečné předjímat. Ale i tak. Každý chce ve fotbalu něco dosáhnout a já nejsem výjimkou,“ míní gólman, jehož čeká dnes další důležité derby ve Lhotě. „Vůbec na ně neumíme, já je ještě nikdy neporazil. Ale jsou docela oslabení, zkusíme špatnou sérii protrhnout,“ burcuje chlapík, který může být jednou i trenérem. Už ve svých třiadvaceti má vystudovanou FTVS v Praze. „Teď spíše vezmu, co se naskytne. K tomu, aby člověk trénoval na plný úvazek, je málo míst. Lepší začít při nějakém zaměstnání. Ale do budoucna se toho nezříkám,“ uzavřel Pečonka.