Dvacet gólů. Nikdo tolik nedal. Je to pomalu třetina všech tref Sokola. Přitom je Urban benjamínkem mužstva a vedle něj nastupují další skvělí kanonýři let minulých. Vždyť vzpomeňte, jak zářívali na hrotu Michal David nebo Josef Bauer. Teď je ale pohyblivý mladíček strčí do kapsy. A Bauer ho ještě ke střílení branek tvrdě nutil. „To víte, je to pokladník. A jasně mi řekl, že góly dávám, a když přestanu, budu platit. Naštěstí mi to tam padalo, do kasy nešlo ode mne nic,“ směje se Urban.

Dařilo se mu hlavně na jaře, jeho gólostroj se rozjel hned zkraje proti Senomatům. A tvrdě kosil všechny protivníky. „Těch branek si vybavím dost. Proti Senomatům z nás setřásla nervozitu, v Jenči jsem dal dvě a my vyhráli tři dva. Dvě jsem dal i při důležité výhře nad Braškovem, a také s Loděnicí. S tou ale bohužel k ničemu nebyly. Určitě jsem nečekal, že jich dám dvacet. Vždyť loni jich bylo pět nebo šest,“ vypočítal.

Urban si myslí, že jemu i celému mužstvu prospělo angažmá kouče Karla Grabmüllera. „Bylo to vidět víc na podzim, hra se hodně zlepšila. Na jaře jsme trochu podlehli tlaku, už to nebylo ono. Trenér každopádně umí poradit a hlavně mi věří. To pomáhá,“ míní odchovanec Vraného.

Ten v žácích zamířil do Slaného, v dorostu se ale vrátil. Zkoušel to také v SK Kladno, kde mu mládežnické působení nevyšlo stejně jako v Králově Dvoře, kde to brzy zabalil. „Bylo to dost těžké hlavně na cestování. Já tehdy neměl auto, Královák je daleko. Zabalil jsem to po třech týdnech,“ vysvětlil a potvrdil, že žádné laso přes neskutečnou sezonu zatím kolem něj nesviští. „O ničem nevím. Navím mám práci, přítelkyni. Ale je fakt, že kdyby něco bylo zajímavé, nechal bych si to líbit,“ usmívá se.

To by se vedení Sokola asi moc nezdálo, v I. A třídě nechce udělat ostudu. „Myslím, že teď by to vyjít mohlo, tipoval bych nás na střed tabulky. Ale na třech čtyřech místech bychom potřebovali posílit. Třeba stoper Švácha odchází a brankáře máme vyrovnané, přesto by to ještě někoho chtělo,“ uzavřel nejlepší střelec I. B třídy, skupiny A.