Kliknutím zvětšíte
Útočník Marek Tóth byl jedním z mála, s jehož výkonem mohli být trenéři po utkání v Souši spokojeni.
Zasmušilý po utkání seděl dlouho na obrubníku a povídal si s bývalým hráčem Kladna Martinem Vodičkou, který bydlí v nedalekém Mostu a momentálně kope za soka SK, Louňovice.
„Myslím, že to byl vrchol našich špatných výkonů. Prohráli jsme osmdesát procent osobních soubojů. Domácí jezdili po zadku," řekl Tóth a neváhal říct nahlas to, co lze v zápasech Kladna vysledovat.
„Mám dojem, že některým mým spoluhráčům je jedno, že hrají za Kladno a prohrávají. Jsem z toho znechucený. Ani si snad neuvědomují, že jim jde také o prémie," nebral si servítky 22letý forvard.
Možná překvapí, že v případě výhry nejde o malé peníze. Druhá podmínka ale je, být do šestého místa. Takže na podzim si hráči nevydělali ani kačku.
Nejen Tóth doufal, že po utkání se Žatcem spadne z jeho týmu deka. Bohužel se to nestalo. Snad bude odrazovým můstkem sobotní duel.
„Co pamatuji Brozany ze zápasů béčka, tak byly nepříjemným soupeřem. Zřejmě jim ale někteří hráči odešli. Musíme na ně vlétnout a vydržet celé utkání hrát naši hru. Ne se jako se Žatcem strachovat, zda soupeř nevyrovná. Nechci mít další zkažený víkend," prohlásil odchovanec SK, jenž je ve svém mladém věku třetím služebně nejstarším hráčem týmu.
Právě proto mu není jedno, že klub ztrácí ve fotbalovém světě kredit. Pro jeho zvýšení nastupuje i s bolavými zády, byť se jejich stav pomaloučku zlepšuje. „Když trenér potřebuje, abych hrál, tak jdu, i když nevydržím celé utkání," uzavřel Tóth.
Jako ze seriálu Okresní přebor: emoce na hřišti v Kožlí a napadení rozhodčího
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
