Závodský na úvodním tréninku spíše pozoroval a naslouchal rozumy svého nového asistenta Petra Fímana a šéfa klubu Vladimíra Dufka. „Je to tak, vše bylo jen seznamovací. Když tam kluci běhají v kulichách, moc toho nevysledujete. Ale byli tam hráči z áčka i béčka, celkem dvaadvacet, a dělalo to na mě moc dobrý dojem. Dokonce bych řekl, že velký propad mezi hráči prvního týmu a rezervy nebyl,“ řekl Milan Závodský, na jehož příchodu má asi největší podíl Petr Fíman. Přitom sám post hlavního kouče opustil, ovšem nijak zahořklý. Naopak, trénovat už nechtěl vůbec, ale po příchodu Závodského rád kývl na nabídku, že mu bude dělat asistenta.

„Já se s Petrem dobře znám, několikrát jsme se míjeli. Ať už to bylo v Rudné nebo v Nučicích, kde se šlo z okresu až do krajského přeboru,“ vzpomíná Závodský.

Ten má za sebou bohatou fotbalovou kariéru. Jako odchovanec pražské Slavie si zahrál i za její A tým a také za dorosteneckou reprezentaci tehdejšího Československa. Na vojně hájil barvy Žatce ve druhé lize, tu samou soutěž si zahrál i v Rakovníku. Poté se už vrátil domů do Prahy, kde hrával za Strašnice, kde také začal svou trenérskou kariéru a vyzkoušel si tam všechny týmy od přípravky až k mužům. Mezitím ještě pomáhal jako hráč v divizi US Praha a Rudné, v kraji Nučicím a pak Odoleně Vodě. Tam poprvé jako hrající kouč. Už jako trenér specialista se vrátil do Strašnic, v ČFL poté kormidloval na můstku Sparty Krč a v divizi SK Rakovník.

Poslední tři roky pak strávil ČAFCe, kde se mu sice nepovedlo zachránit pražský přebor, ale v I. A třídě vytvořil silné mužstvo. Tomu nejprve těsně unikl postup, ale pak už ho suverénně vyhrál a na podzim si v přeboru vedl výtečně – je třetí. Přesto přišlo nečekané odvolání. „Rozhodl o tom výbor. To je jasné, že tam byly nějaké vlivy, jenže takhle to ve fotbale prostě někdy chodí. Do médií o tom mluvit nechci, ale řekněme, že já se rozhodně nenechám někým řídit. A v Čafce se o to někdo pokusil. Jinak mě však odvolání dost mrzelo, dělali jsme tam dobrou práci,“ vysvětlil Milan Závodský.

Ten se vyzná docela dobře i ve středočeské I. A třídě, kde bude s doberskou Čechií bojovat o co nejlepší příčky. „Mám hodně kamarádů a známých v Rakovníku a chatu u Slaného. Takže třeba Tatran nebo Slaný jsem občas sledoval. A co po mě chce předseda Dufek? Hlavně by rád přeskočil regionální soupeře jako Lhotu a Tuchlovice, ovšem já mám ještě trochu vyšší cíle. Sedm bodů není úplně velká ztráta, takže se klidně můžeme pokusit postoupit,“ uzavřel troufale Milan Závodský.