V nejvyšší soutěži odchytal přes dvacet sezon. Protože je rodilým Kladeňákem a zdejším odchovancem, velká většina z nich byla v kladenském dresu, ve kterém stál mezi tyčemi v celkem 553 utkáních.

Nejvyšší soutěž si ale zachytal i za Duklu Litoměřice, Spartu Praha a Zetor Brno. V sezoně 1968-69 stál pětkrát v brance československé reprezentace a měl startovat na památném MS 1969 ve Stockholmu, kde Čechoslováci dvakrát porazili sbornou komandu. O start ho připravilo zranění.

Smůlu měl i na MS 1972 v Praze, kde byl třetím reprezentačním brankářem po Holečkovi a Dzurillovi, ale v té době gólmanská trojka nebyla součástí užšího kádru reprezentace.

Ač s reprezentačním týmem prodělal celou přípravu na MS, které naši hokejisté po mnoha letech vyhráli, zlatá medaile na něj nezbyla. Aktivní hráčskou činnost ukončil v nejvyšší soutěži téměř ve svých čtyřiceti letech a dalších třicet roků působí ve funkci trenéra.

S Miroslavem Termerem jsme si dali sraz na kladenském zimáku, poblahopřáli mu k jeho stávajícím sedmdesátinám a požádali o krátký rozhovor.

Kdy jste nastoupil poprvé v nejvyšší soutěži?
Svůj vůbec první prvoligový zápas jsem neodchytal za Kladno, ale na vojně za Duklu Litoměřice. Pamatuji se, že tenkrát se ještě chytalo bez masky. Za Kladno jsem debutoval o dva roky později v Pardubicích.

Je známo, že v kladenské brance jste měl vždy kvalitního konkurenta.
Když jsem začínal v Kladně, chytal za něj ještě reprezentant Jirka Kulíček. Když pak po roce přestoupil do Plzně, začali jsme se v brance střídat se Zdeňkem Vojtou. A když v první polovině sedmdesátých let Vojta v Kladně skončil, z vojny v Jihlavě se zase vrátil Míra Krása.

Ke konci sedmdesátých let vám pak přibyl další konkurent – Milan Kolísek a vy jste nedlouho poté přestoupil do pražské Sparty.
Bylo mi tehdy už pětatřicet a kladenští trenéři potřebovali někoho mladšího. Naštěstí si mě do pražské Sparty vyžádal trenér Bukač. Ve Spartě totiž právě skončil Jirka Holeček a mužstvo nemělo adekvátní náhradu."

Za Spartu jste pak chytal tři roky, ale svou kariéru prvoligového brankáře jste zakončil v Brně.
V tehdejším Zetoru jsem kryl záda reprezentačnímu gólmanovi Karlu Langovi a chytal tam až do svých devětatřiceti. Naposledy jsem stál v prvoligové brance v roce 1982 při brněnském zápase v Košicích.

Asi nejlepší formu jste měl na přelomu 60. a 70. let, kdy jste pětkrát nastoupil i za áčko československé reprezentace. Proti komu jste si v ní zahrál?
Pamatuji se na Kanaďany a Švédy. Byl jsem i v nominaci na MS 1969 ve Stockholmu, ale o účast na něm mě připravilo zranění.