Odchovanec příbramského hokeje přestoupil jako dorostenec do PZ Kladno, se kterým se hned v sezoně 1980-81 stal dorosteneckým mistrem Československa. Do A-týmu dospělých Poldi Kladno byl zařazen v roce 1984 a byl u návratu do nejvyšší soutěže. Brzy následovala vojna v Dukle Jihlava, po jejímž skončení pokračoval v kladenském týmu. Brzy po listopadovém převratu odešel na dva roky do finského IFK Helsinky.

Poté nastupoval znovu krátce za Kladno a opět zamířil do zahraničí, tentokrát do Německa. V jeho další hráčské kariéře pak následovala ještě řada jiných štací nejen v Česku (Zlín, Litvínov, Opava), ale znovu ve Finsku a také v Itálii.

Za Kladno odehrál v celkem pěti sezonách 236 zápasů, ve kterých nastřílel 32 branek. V 80. a 90. letech minulého století mnohokrát reprezentoval bývalé Československo a poté i Českou republiku.

Jako československý reprezentant se zúčastnil čtyř mistrovství světa a jedněch olympijských her a jako reprezentant České republiky pak tří mistrovství světa a dvojích olympijských her. Vyvrcholením jeho hráčské kariéry byl v roce 1996 titul mistra světa.

Po skončení aktivní hráčské činnosti se začal věnovat trenérské práci u hokejbalu . Jako trenér Alpiqu Kladno i české hokejbalové reprezentace slavil další triumfy. S Alpiqem se stal 5x mistrem republiky a s českou reprezentací dokonce mistrem světa. Ve své veleúspěšné kariéře hokejbalového trenéra stále pokračuje.

Jako hráč jste se v roce 1996 stal s českým týmem mistrem světa v ledním hokeji. Považujete to za skutečný vrchol Vaší hráčské kariéry?
Především bych chtěl říci, že každého startu za reprezentaci jsem si vždy velmi vážil. Titulu mistra světa si samozřejmě cením, ale osobně ho nekladu výš než starty na dvou olympiádách, nebo Kanadských pohárech.

S kým jste v reprezentaci v obraně nastupoval?
Na mém prvním MS v roce 1987 jsem začínal s jihlavským Jardou Benákem. Pak se vedle mě hráči dost střídali. Hrál jsem třeba s Leo Gudasem ze Sparty, s vítkovickým Milošem Holaněm, ale i s Kladeňákem Frantou Kaberlem mladším.

Zahrál jste si hokej i ve třech státech v zahraničí. Kde to pro Vás bylo nejnáročnější?
Nejnáročnější to bylo ve Finsku. Jejich nejvyšší soutěž byla kvalitnější než naše.

Již řadu let působíte jako trenér hokejbalu jak u kladenského Alpiqu, tak u české reprezentace a s oběma týmy jste dosáhl řady velkých úspěchů včetně mistrovských titulů. Jaké máte ambice v této sezoně?
S Alpiqem bychom určitě chtěli obhájit poslední titul. I když v rozehrané soutěži nejsme první, pořád se pohybujeme mezi nejlepšími týmy celé nejvyšší soutěže.

Děkuji za rozhovor a k Vašim padesátinám přeji kromě zdraví především co nejvíce dalších úspěchů s hokejbalisty ať už Kladna nebo české reprezentace.

Luboš Hora