Kliknutím zvětšíteTen příběh tehdy obletěl celý svět. Hlavně na Západě si ze zemí socialistického bloku utahovali, z dopingu podezřívali státy z východu Evropy permanentně. Často oprávněně, tentokrát šlo ale spíše o omyl.
Kapitán československého týmu František Pospíšil měl dopovat před zápasem s Poláky. Už to znělo hodně nevěrohodně a nesmyslně. Doktor výpravy Ota Trefný mu na dávivý kašel ordinoval kodein, stejně jako dalším hráčům postiženým chřipkou. Mezinárodní hokejová federace IIHF kodein povolovala, ovšem olympijská pravidla byla jiná.
Smůla byla, že proslulý doktor Trefný ulehl s chřipkou jako první, nedostal se na schůzku všech lékařů před začátkem turnaje a bylo zle.
„Doktor Trefný měl tuhle informaci dostat od šéflékaře výpravy, ale nedostal. A na dva roky mu zakázali činnost,“ vzpomínal později Pospíšil.
ZÁKEŘNÉ CHŘIPCE ODOLAL JEN HOLEČEK
Čechoslováci dorazili pod Alpy na břeh řeky Inn v dobré pohodě. Kanada tehdy velké turnaje bojkotovala, nedorazili ani Švédové. Stříbro tak měl tým ČSSR prakticky jisté. Šlo o to, zkusit porazit Sovětský svaz, který mu na posledních dvou olympiádách zlato pokaždé vyfoukl.
Do kabiny se ale hned v úvodu turnaje vetřel nezvaný host, už zmíněný chřipkový virus Tokio 75. Skolil prakticky všechny hráče, odolával jen hvězdný brankář Holeček. Ostatní? Bojovali s bolestmi hlavy, malátností, horečkou a kašlem. I tak se turnajem prokousali bez bodové ztráty až k zápasu se Sověty.
Ještě před ním ale přišla zpráva o „dopingu“ Františka Pospíšila. Kapitána, vzorového bojovníka, osobnosti na ledě i mimo něj.
Vše zachránilo vedení výpravy, podalo protest. I západní odborníci začali připouštět, že označení kodeinu za doping není vhodné, jiný kvalitní lék na kašel nebyl. Pospíšila se zastalo i vedení IIHF.
Verdikt lékařské komise MOV dopadl šalamounsky. Pospíšil sice potrestán nebyl, ale výhra Československa nad Polskem 7:1 byla škrtnuta.
To už bylo československým hráčům jedno, byl před nimi zápas zápasů. Bitva o zlato. Zdecimovaný tým se pomalu dostával z nejhoršího. Nastoupil kompletní, a i když mu v závěru duelu docházely síly, ještě pět minut před koncem vedl 3:2. Pak ale musel na trestnou lavici autor třetího gólu Eda Novák. Jakušev po skvělé kombinaci vyrovnal a vzápětí dostala zničená parta Čechoslováků ještě gól od Charlamova. Byl konec nadějím.
V DALŠÍCH LETECH PŘIŠLY TRIUMFY
„Na ten závěr nikdy nezapomenu. Věřili jsme, že naše parta aspoň jedno zlato z olympiády přiveze, ale v tom oslabení na konci už jsme prostě nemohli. Skončil tím sen mé generace,“ vzpomínal Pospíšil ve svých memoárech.
Tým ale innsbrucká křivda nepoložila, v nadcházejících měsících se dotkl hokejového nebe hned třikrát. Dva měsíce po olympiádě suverénně vyhrál MS v Katovicích, v září téhož roku odehrál Kanadský pohár, v němž zdolal i elitní kanadské profesionály. Na jaře 1977 pak přišel triumf na MS ve Vídni. Tehdejší tým se tak stal jednou z nejslavnějších generací československého hokeje.
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
