V zápase s Frýdkem jste prolomil své střelecké prokletí, navíc jste soupeři téměř zázračným "brankářským" zákrokem holí vzal střelu z prázdné brány a zvedl ruce nad hlavu, jako to dělávají úspěšní kanonýři. Ze kterého momentu jste měl větší radost?

Asi nastejno. Dlouhý čas jsem nemohl dát gól a konečně jsem to zlomil, z toho mám radost. A že jsem tam jednoho góla i chytil, to je také fajn. Bylo to v oslabení a je mým úkolem střely soupeře zastavovat. Je jedno jak a tady se to povedlo. Bylo to i o náhodě, protože hráč měl odkrytou celou bránu a já tam strčil hokejku a nějak to vytočil ven.

Hrál Frýdek otevřenější partii než týmy před ním?
Nehrál, bylo to jako jindy. Spíš nám to tam začalo konečně trochu padat, protože v úvodu sezony jsme hráli samé výsledky o gól. Bylo otázkou času, kdy se ten stroj rozjede. Nicméně, že dáváme víc branek, je fajn, ale mezihra pořád ještě není taková, jakou bychom chtěli.

Přišel jste do Kladna jako hráč dost velkého jména, s Pardubicemi jste vyhrával tituly. Ale byť chodíte na oslabení i přesilovky, hrajete ve čtvrté řadě. Nemáte s tím problém?
Vůbec ne. Snažím se udělat pro tým maximum, a jestli bude kouč chtít, abych hrál ve druhé pětce a snažil se prosadit víc gólově, budu to dělat zrovna tak, jako když mám roli v pětce čtvrté. A že jsem hrál extraligu? Tu tady hrála spousta kluků a nemůžeme hrát všichni v prvních dvou formacích.

Vedle vás nastoupil po dlouhém zranění Matěj Pekr, jak vám to spolu klapalo?
Na to, jak dlouho byl mimo, odehrál fakt výborné utkání a měl i několik možností. Chyběl mu jen gól.

Zpátky k vám. Fanoušci si vás evidentně rychle oblíbili, možná i proto, jak jste vzal svou roli v týmu. V sobotu v Kadani vám zpívali ke 33. narozeninám, po Frýdku si vás znovu pozvali na speciální děkovačku. Vnímáte jejich podporu?
Jsem rád, že si mě oblíbili. A že jezdí ven a povzbuzují nás i tam. Jenom doufám, že je nezklameme jako tým a že budeme hrát lépe a lépe.