Písařík: Před prací lékařů mám velkou úctu

Kromě zajímavého vyprávění nejen z uměleckého života, dostali návštěvníci prostor pro dotazy. Čas zbyl také na Martinovu hudební tvorbu, kdy zazpíval tři své autorské písně, při kterých se doprovázel na kytaru. Chvilku si našel i na pár otázek Kladenského deníku.

Znáte Kladno?
Byl jsem tady často. Jezdil jsem do divadla, jelikož mám v místním souboru řadu přátel. Také jsme zde natáčeli Ro(c)k podvraťáků. Pohybovali jsme se převážně v Poldovce, takže tu temnější a ošklivější část Kladna znám dobře. Tu hezčí moc neznám, vím, že jsme se byli podívat na náměstí, ale neměl jsem moc času si celé město prohlédnout. Tedy Kladno znám spíše pracovně.

Jste hudebník, divadelní herec a v současné době hrajete ještě v seriálu. Jak to všechno stíháte?
Naštěstí mi čas zbývá, v seriálu se dokáží přizpůsobit. Termíny zpracovali krásně tak, že jsem schopný se divadlu věnovat a na muziku se snažím si najít také čas. Někdy je to těžké, člověk je na natáčení od rána a poté energie moc není. Ale divadlo je má hlavní radost

V jaké hře vás mohou lidé nyní vidět?
Ve spoustě věcí. Nejnověji například v Městských divadlech pražských, kde jsme nazkoušeli estonskou hru Tajemné rozcestí. Jsou tam pouze čtyři postavy a je to taková hra o penězích a o lásce, zda je to slučitelné nebo ne, o čemž si udělá každý svůj vlastní obrázek. Poté v Divadle Rubín v představení pro dva herce Žena v černém. To je pro změnu takový horůrek. V Příbrami hraji v Saturninovi, kterého mám moc rád. A ve Viole se představuji v kabaretu z historie prostituce Ach, ta láska prodejná, kde hraji s Otakarem Brouskem a Lucií Pernetovou. Je to od starověku, přes dějiny Řecka a Říma, po starou Vídeň a Prahu, a končí to v současnosti. Podle mého názoru lehce lechtivé, ale příjemné podívání.

Když vysílali v televizi seriál Nemocnice na kraji na města, tak představitelé hlavních rolí natolik splynuli s postavou doktorů, že jim přicházely dopisy od diváků s žádostmi o lékařské rady. Zažil jste vy, nebo někdo z vašich kolegů něco podobného?
To se mi nestalo, protože já naštěstí hraji v seriálu nešiku, to znamená, že si nikdo netroufne mě poprosit o léčbu. Jediné, co vím, je, že Petr Vágner, který hraje záchranáře, se opravdu o tuto práci moc zajímá a má z této oblasti již slušné znalosti. Mě je to tak trochu jedno, já se naučím nějaký latinský výraz ani nevím, co znamená.

Vy jste nechtěl být někdy doktorem?
Já bych se to ani nikdy všechno nenaučil. Věřím, že je to krásná práce a mám před lékaři velkou úctu. Myslím si, že hraním dělám podobnou službu lidem jako doktoři. Oba se snažíme lidem pomáhat.

Jaké máte plány do budoucna?
Pořádně se vyspat. Kromě zkoušení v divadle bych se rád věnoval kapele Akustik, domluvit nějaké koncerty a nahrát nové písničky. Také bych rád natočil klip. Muziku mám opravdu rád a chci se jí věnovat.

Máte nějaký vzkaz pro kladenské fanoušky?
Nenechte Prahu dojít až k vám. Uzamkněte se a nepusťte sem metro! (směje se)