Čím je Gogolova komedie Ženitba výjimečná?
Svojí aktuálností i po více než 150 letech. Touhou člověka změnit minulost, s níž není spokojený a strachem z nové budoucnosti, která je tak nejistá. Smířit se s vrabcem v hrsti nebo pokukovat po holubovi na střeše? Každý tohle z nás tohle dilema dnes a denně zažívá.

Můžeš našim čtenářům prozradit, o co ve vašem výkladu textu půjde? Které herce jsi obsadil do hlavních rolí a proč?
Pokoušíme se ukázat, jak tenká je hranice mezi strachem a odvahou. Rozeznat tyto dvě samostatné veličiny, které spolu tak úzce souvisejí, je téměř nemožné. Záleží na divákově úsudku. Do hlavních rolí jsem obsadil Jana Krafku jako Podkolatova, Zdeňka Velena jako Kočkareva a Evu Nadáždyovou jako Agátu. Proč jsem zvolil toto obsazení? Protože věřím hereckým schopnostem těchto herců. Věřím jim!

Jaká je tvoje zkušenost s temperamentem ruské dramatiky?
Jaká je moje zkušenost? Přečetl jsem vše, co napsal Dostojevský, většinu toho, co napsal Tolstoj, Turgeněv, Puškin, Čechov nebo Gogol. Z historických zkušeností si dokážu představit, co asi musel člověk v Rusku před 200 lety, nebo také dnes, vytrpět. Rusko je pro mě kromě zmíněných literátů, kreslené pohádky Jen počkej zajíci, CSKA Moskva, Lenina nebo Alexandrovců, partou dobytků, agresorů, intelektuálů a sportovců… asi jako každý národ. Rusko má ovšem ve své historii, ať dávné nebo blízké, jedince, kteří dokázali vystihnout podstatu duše člověka tak, že je i pro dnešního čtenáře nebo diváka stále něčím vyzývavá a zajímavá. Nakonec, s klukama z Ruska má Česká republika bohaté zkušenosti…

Režíruješ také v loutkovém divadle. V čem je pro tebe nejvíce odlišná práce na loutkové a činoherní inscenaci?
V loutkovém nebo alternativním divadle vstupuje mezi diváka a herce loutka nebo předmět. Jiný rozdíl nevidím.

Kdy ses rozhodl stát režisérem?
V roce 1999 po jednom mejdanu.

Co tě u divadla nepřestává překvapovat?
Fáze, kterými každé zkoušení představení prochází. Na začátku každého nového představení víte, že vás čekají krize. Teoreticky byste na ně měli být z předchozích zkoušení připraveni ale stejně vás znovu překvapí a uvrhnou do nejistot. Proč?!

Jakými slovy bys pozval naše diváky na premiéru Ženitby?
Přijďte, bez vás divadlo nemá cenu!

Jsi ženatý?
Jsem a šťastně! Jak dlouho to potrvá záleží jen na nás… a Bredu Pittovi, snad nebude točit v Praze, hajzl!