Začalo se zde už den před samotnou oslavou, kdy je třeba vztyčit máj – krále. Vysoký štíhlý strom s oloupaným kmenem a ozdobeným zeleným vrškem skrývá v sobě symboliku plodnosti. Kmen představuje mužský symbol a věnec na vrcholu zase ženský prvek.
Za zmínku stojí, že třebichovičtí staví krále tradičním způsobem, tedy ručně, za pomoci lan a žebříků.

Vztyčený král se stává symbolickým vladařem májových oslav a z tohoto důvodu je podle tradice nutné ho hlídat, aby tak důležitý symbol neukořistil někdo ze sousední vesnice. Pokud by se tak stalo, je to pro celou komunitu velká ostuda, o níž se vypráví dlouhé roky. A tak koluje do dnešních dnů příběh o tom, jak třebichovičtí podřízli v sousedním Hrdlívu krále. Od té doby si svého obzvlášť hlídají, neboť rok co rok o čekávají odvetu hrdlívských.

Kromě krále se v předvečer oslav staví také malé májky – opentlené mladé břízky, které se váží k plotům domů svobodných děvčat.
Druhý den začala májová slavnost s průvodem obcí. Krojovaná chasa s živou muzikou, koňským povozem a dostatečnou zásobou chutného moku se zastavila u každého domu označeného ozdobenou májkou a májovníci provedli tancem každou svobodnou děvu.
Svůj prostor dostaly při průvodu i postavy májové tradice, mezi které patří především Kecal.

Oslavy jsou zakončeny tancem pod májí – králem. Ve Třebichovicích se tančí kolový tanec pro čtyři páry stojící proti sobě – Česká beseda. Její součástí jsou národní tance, například polka, rejdovák, obkročák či kalamajka. Ochotníkům z Třebivadla se podařilo letos sestavit dvě kolony tanečníků. Než se připravili tři svobodní chlapci ke kácení krále, losoval se výherce, který získal poražený strom. Ten, který ukořistí špičku máje, má nárok na sólo na taneční zábavě, která uzavírá celou slavnost. (mj)