Na Pískárně u Větřní byli každý rok hned několikrát. Už se sem bohužel nevrátí.

„Moc mi chybí. Byli jsme spolu pořád," komentoval odchod bratr Luboš, táta od tří dětí. Letos již pokolikáté se ubytovali v autokempu Na pískárně ve Větřní. Jezdili sem s partou i několikrát do roka. Jak řekla Deníku jejich kamarádka, jezdili do Větřní už od vojny.

Tentokrát vyrazili v pěti. Růžata, Jirka z Kladna, přezdívaný Paroubek, Vráťa ze Slaného, kterého zachránil a z vody vytáhl Libor Peška. Vráťa skončil v péči lékařů na oddělení JIP v českobudějovické nemocnici. 

Pátým na raftu byl Tomáš z Teplic, který je druhou obětí nepodařené expedice. Heslo téhle party bylo „řeka čaruje". Parta kolem Růžat organizovala mnoho akcí. Uměli udělat legraci, dávat lidi dohromady. A k zábavě patřil také alkohol. Svou roli sehrál i tentokrát. Pro dva z výpravy udělal za životem tečku.

I Miroslav Pažout, provozovatel autokempu Na Pískárně, si utonulé dobrodruhy pamatuje jako chlapy, co milují srandu. Partu, která toužila po dobrodružství, v den tragédie varoval, aby nepokoušela štěstí. Pětice zkušených vodáků ale nedokázala zvýšenému adrenalinu odolat. „Neposlechli mě. Odjeli, když jsem byl z kempu pryč," vzpomínal včera Miroslav Pažout.

„Prý se nahoře ještě rozmýšleli, jestli do toho skutečně půjdou. Půlka posádky nechtěla. Nakonec ale padlo rozhodnutí, že je nenechají jet samotné. A takto to dopadlo."

Parta kolem Růžat na Vltavu vyrážela až sedmkrát do roka. „Všichni je tady znali. Je nám moc líto, jak to dopadlo. Byli vynikající chlapi," dodal.

Na páteční neuváženou jízdu nezapomene Libor Peška z Lipna nad Vltavou. Nebýt jeho, možná by si Vltava vzala ještě o jeden život více. Libor totiž neváhal, vrhl se do rozběsněné řeky a zachránil Vráťu. Ačkoliv je nefalšovaným hrdinou, sám se tak necítí. „Kdybych ho nezachránil já, udělal by to někdo jiný," věří.

Na místě se ocitl náhodou. Jel zrovna z Českých Budějovic a jelikož pracuje u Povodí Vltavy, rozhodl se tentokrát vyrazit domů jinou cestou, než je zvyklý. A to přes Kaplici, aby mohl sledovat Vltavu. Běžně totiž jezdí přes obec Světlík nedaleko Větřní.

„Dnes mám z toho ale rozpačitý pocit," zmínil. „Podařilo se nám jednoho zachránit, ale další dva životy vyhasly zbytečně." Vráťa měl štěstí, že se ocitl zhruba 300 metrů od jezu. Kdyby byl stále pod jezem, neměl by pravděpodobně šanci. „Bylo by nemožné ho zachránit. Jelikož ho ale začala unášet voda, věděl jsem, že to zvládnu," řekl Libor Peška s tím, že akce proběhla velice rychle.

„V tu chvíli jsem si žádné riziko nepřipouštěl. Situaci jsem ale zhodnotit musel, abychom si neublížili navzájem. Aby z toho nevzniklo ještě větší neštěstí," dodal zachránce s tím, že tou dobou už další dva muži z posádky byli na břehu.

Pro ty, kdo neví, co poruší, když v době vyhlášeného II. a III. stupně povodňové aktivity sjíždí řeku: Zákon č. 254/2001 Sb. § 7 odst. 5 (Povrchové vody lze užívat k plavbě jen tak, aby při tom nedošlo k ohrožení zájmů rekreace, jakosti vod a vodních ekosystémů, bezpečnosti osob a vodních děl; rozsah a podmínky užívání povrchových vod k plavbě stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou" ) a Vyhlášku Min. dopravy a spojů č. 241/2002 Sb. § 4 odst. 2 (Povrchové vody nelze užívat k plavbě po dobu vyhlášeného druhého a třetího stupně povodňové aktivity). Sankce je pro provozovatele plavidla až 200 tis. Kontrolu nad dodržováním těchto zák. norem provádí PČR a Státní plavební správa.

Zdroj: Unie bezpečnostních složek ministerstva vnitra