Od té doby, co mu na sobě začalo záležet a začaly ho zajímat holky, přehodnotil svůj životní styl a dnes může nabídnout pekáč plný buchet, krásně vyrýsované ruce i nohy a taky ochrannou ruku.

Bojové sporty nebyly Petrovi nikdy cizí, v poslední době se zahnízdil ve Sportovní škole boxu v Novém Strašecí, kde pilně trénuje, aby mohl nastupovat do ringu. Má za sebou už osm zápasů a jde mu to skvěle.

Nadějný svěřenec Luboše Laciny, Davida Havlíčka a Kamila Černého vyhrál i sobotní duel na sedmém oblastním kole v domácím prostředí v Rakovníku. I když bydlí v Kladně, k rakovnickému okresu má hodně blízko. Ve Strašecí studoval střední školu a nyní tam jezdí několikrát v týdnu na tréninky.

Jak se vám líbilo oblastní kolo v Rakovníku? Měl jste jakožto domácí boxer pod křídly Nového Strašecí nějakou podporu?
Boxovat „doma" je vždycky skvělý zážitek a v Rakovníku bylo i dobré zázemí pro všechny účastníky. Jasně, máme v klubu dobrou partu a i nezápasící členové nás chodí podporovat – hlavně holky jsou výborné fanynky.

Byl to váš osmý zápas a pět jste jich už vyhrál, myslíte, že by to mohla být jedna z vašich nových cest nebo nějaký smysl života?
Box a sport obecně je pro mě především zábava a odpočinek od běžných starostí, jako je práce, studium, atd. Ale boxu se věnuji už poměrně dlouho a určitě bych to zase rád posunul někam dál, ale uvidíme.

Proč jezdíte trénovat do Nového Strašecí, když bydlíte v Kladně, kde je jistě také řada boxerských oddílů?
S bojovými sporty (kickbox, potom klasický box) jsem začínal v Kladně v klubu SKS arena pod vedením Honzy Homolky (kick) a Vaška Kučery (box). Po nějaké době jsem chtěl zkusit změnu v tréninku a přístupu, na zkoušku jsem absolvoval několik tréninků v různých klubech a zůstal jsem u kluků v Novém Strašecí, kde si to sedlo jak přístupem, tak i lidsky.

Jak jste se svojí přípravou pod vedením kluků ze SŠBNS spokojen?
Aktuálně v přípravě plánujeme provést nějaké úpravy, ale jinak je to super. Kluci trénují proto, že mají rádi box a sport obecně, což mi vyhovuje.

Váš sobotní zápas byl jeden z nejhezčích, navíc ozdoben i dobrým výkonem soupeře. Jaký je to pocit vyhrát takový zápas?
Díky za hodnocení. Výhra v zápase vždycky potěší, a pokud je tam ještě dobrý pocit z výkonu, je to pro mě odměna za dřinu v přípravě. Stejně tak mám vždycky radost, když si po zápase můžu se soupeřem plácnout, usmějeme se na sebe a prohodíme pár slov, což tady fungovalo i přesto, že to byl celkem tvrdý zápas. Je to sport a ne pouliční bitka (smích).

Věnujete se kromě boxu ještě něčemu?
Sport je můj životní styl, takže kromě věcí v rámci přípravy jako běh, posilování, atd. dělám rád všechny druhy sportů od lezení po stěnách, přes squash až po lyžování…

Máte ve svém okolí lidi nebo kamarády, kteří tento sport odsuzují a mají o něm málo informací?
Rodina to v počátcích nesla těžce a ne vždycky se lze vyhnout nějakému šrámu, tak si občas někdo ťukne na čelo, ale většina okolí už si zvykla, že nejsme banda bláznů, co se chtějí pořád jenom bít do krve.

Musel jste někdy řešit nějakou situaci venku na ulici, při které byste využil svého umění?
Naštěstí nic zásadního.

Dokázal byste ochránit svoji přítelkyni/manželku, nebo třeba i kamaráda?
Věřím, že ano, ale nikdy nevíte, na koho narazíte… Lepší je takovým situacím předcházet, jak jen to jde.

Jste spíš typ citlivý, který má rád romantiku, nebo jste pořádný tvrďák, kterému už chybí jen tetování? (smích)
Jsem normální chlap, takže od každého tam bude něco… Na tetování už se začíná pracovat (smích).

Jak dlouho pracujete na své postavě? Vztahuje se na vás i nějaký zdravý životní styl?
Jako dítě jsem rozhodně nebyl žádný hubeňour, takže touha něco s tím udělat a zlepšovat se tam byla asi od doby, kdy jsem se začal vnímat trochu jinak a do života vstoupily holky a randění. S tím je samozřejmě spojená i životospráva. Nejen v rámci přípravy na zápasy a řešení váhy do určitých kategorií, ale i obecně si dám radši salát než bůček.