Josef Vávra je tedy skutečnou archiválií kladenské atletiky. Pochází ze Staré Boleslavi, kde jako žák měšťanky získával první atletické dovednosti u svého učitele Jiřího Hladila a na slavném houšteckém stadionu u Jaroslava Sibery, slavného architekta škvárových drah.
Do Kladna přišel v roce 1952 jako učeň oboru tavič a po skončení učiliště kmenově patřil staroboleslavské atletice. S příchodem na hutnickou průmyslovku v září 1954 už hájil barvy kladenského Baníku, kde se ho ujal závodník Zítko a o rok později trenér Jiří Verfl. Věnoval se především vrhům a překážkám.
Ve finále SHM 1955 vybojoval bronz na 200 m přek. a o rok později na přeboru ČR dokonce medaili zlatou – jako dorostenec v absolutním kladenském rekordu 26,8. Tím si zajistil start v mezinárodním trojutkání ČSR – Polsko – Rumunsko.
Kladenské rekordy překonal rovněž na 110 m přek. (15,3), v kladivu (31,51) a v šestiboji.
Trenérskou práci započal v polovině 70. let (s dcerou Markétou), naplno pak od 80. let do současnosti. Většinou se věnoval žactvu a dorostu a mnohé dotáhl až na stupně vítězů. Mezi ty nejúspěšnější patří diskařka Věra Pospíšilová–Cechlová (1993–98 v kladenském dresu, poté Olymp Praha), která je současnou jedničkou mezi českými diskařkami a kromě mnoha ocenění je bronzovou olympijskou medailistkou z Atén.
Kromě toho se oslavenec může pochlubit dvěma významnými oceněněními Fair–play, které mu v letech 1991 a 1999 udělil český Comité Olympique.
Josef Vávra se v září 2007 dožil sedmdesáti let. Za jeho poctivou práci pro kladenskou atletiku mu patří dík i přání hodně zdraví a síly do dalších let. Samozřejmě stále s atletikou.
Více ve čtvrtečním Kladenském deníku.