Takové počasí jsem ještě nezažil, říká Šebrle

Co jste si pomyslel, když jste se ráno podíval z okna?

Nějak mi to bylo jedno, musejí v tom závodit všichni. Asi i proto, že jsem měl tu virózu. Říkal jsem si, že budu mít výhodu, ostatní se s tím třeba nesrovnají a já už hůř závodit nebudu.

Balil jste si ráno třeba trochu jinak?

Úplně. Mám tu věci na tři desetiboje. Nemůže mě nic překvapit. Klidně může začít pršet ještě víc. (smích)

Ale asi je závodění v takovém počasí náročnější, že?

Koukněte se na mě. Mám triko, mikinu, zimní bundu a ještě si vezmu prošívanou šusťákovou bundu. To samé mám dole. Pořád to všechno svlékat a oblékat…Všude mokrá zem, je to nepříjemné.

Nepřidala vám ani střevní viróza, kterou jste prodělal…

Určitě. Trpím na ně. Vždycky si říkám, že mě tahle tolik neskolí a nakonec se ukáže, že ano. Ale aspoň budu zdravý do Berlína. Mám tu zkušenost, že když se pozvracím jednou, tak potom už ne. (smích)

Prý jste toho moc nejedl v posledních dnech?

Byl jsem pět dní na rohlících. Včera jsem si dal těstoviny a dneska si asi už dám maso. Cítím, že ho potřebuju.

A co ještě cítíte?

Že můj výkon nemá jiskru. Je to takové umrlé, takže to zkusím do umrlovat až do konečného vítězství.