Oto Birnbaume, na úvod zcela neoriginální otázka – co vás přivedlo ke kulturistice?
Jsem sportovně založený. Devět let jsem hrál fotbal, věnoval jsem se i stolnímu tenisu. A zhruba v době, kdy dostanete občanku, nastává období, kdy vám začne záležet na fyzickém vzhledu. Tak jsem na tom začal pracovat, nejdřív jako samouk. A viděl jsem pokrok. Usoudil jsem, že zřejmě mám nějaké vlohy a požádal známého, aby mne připravil na závody. Za půl roku už jsem stál na pódiu. Po úspěších v dorostu jsem byl pozván na soustředění talentované mládeže, to mne povzbudilo. Prošel jsem více klubů - nejprve v Rozdělově, kde bydlím, také na Sletišti, pak na Sítné. Fit Effect mi nyní vyhovuje tím, že je blízko školy. Abych ho mohl reprezentovat, musel si vyřídit licenci IFBB. Toho si vážím. Působí tu i moje sestra Klára. Lanařil jsem ji k nějaké kulturistické disciplíně, ale jak ji znám, měla by potíže se stravovací disciplínou. Spíš ji baví ty nové sporty, jako Les Mills. Má dobrý background z aerobiku.


Od začátku jste směřoval k „tradiční“ kulturistice?
Ano. Líbí se mi to původní pojetí bodybuildingu. Nabízí se slovo „klasické“, ale to se nyní používá pro konkrétní disciplínu, kdy je váha závodníka omezena podle výšky. Takže mojí disciplínou je kulturistika, bez přívlastků, v níž se závodí v kategoriích podle váhy.


Může být pro vaši generaci ještě inspirací Arnold Schwarzenegger?
Nechci mluvit za svoje vrstevníky, ale pro mne ano. 30. července oslavil sedmdesátiny, je to tedy generace prarodičů. Jeho příběh je ale inspirující stále. Kulturista, herec, podnikatel, guvernér… na co sáhl, to se mu dařilo. Kolik takových je?

Co si myslíte o nových soutěžních disciplínách?

Mám typicky smíšené pocity. Z jedné strany mi připadá až legrační, když se v disciplíně physique (která připomíná jakýsi „plážový typ“) soutěží v šortkách. Odpadá hodnocení nohou… může to svádět k tomu, cvičit jenom vršek. Tam je pak riziko asymetrie s důsledky třeba pro bederní páteř. Z druhé strany vidím pozitivní aspekt přiblížení k širší veřejnosti; chápu, že „hardcore bodybuilding“ neláká každého. Větší opodstatnění mají podle mne nové „soft“ kategorie u dívek a žen. Zároveň ale odmítám ženské výhrady k posilování typu „nechci vypadat jako chlap“. To totiž vzhledem k odlišnosti obou pohlaví není možné. Tedy pokud se držíme mimo svět chemie.


To už se dotýkáme ožehavého tématu…
Ožehavého, citlivého, to ano. Ale není dobré ho tabuizovat. Mělo by se o tom mluvit – v kulturistice, cyklistice i dalších sportech. Už i já jsem za svou krátkou „kariéru“ leccos viděl. V dorostu ještě ne, tam převládá ten prvotní zápal pro cvičení. V juniorech už se to začíná tříbit, jsou vidět třeba rozdíly v genetických předpokladech. No a jde poznat, kdo se vydal cestou chemie, jsou tam totiž jisté vedlejší efekty. Pravda je ale taková, že čistě lze dojít jen do určité fáze. Na mistrovství Evropy nebo světa už by člověk byl jen do počtu. Například tělo má přirozenou snahu se nadbytečných svalů zbavovat, čistým způsobem se to jen těžko udrží. Takže – já tohle všechno vím, ale touhle cestou nejdu. Nadužívání chemie může mít pro organismus nevratné důsledky. Ale taková je doba, každý chce vyniknout a o ceně nepřemýšlí.


Často slýchám o nejednotném rozhodování na soutěžích.
Nemám jich za sebou tolik, ale také to vnímám. Hodnocení je prostě subjektivní. Jsou tam ve hře osobní preference rozhodčích. Někteří dávají větší hodnocení objemům, jiní definici - propracování a vyrýsování svalů. Rovněž záleží na soutěžních podmínkách – jak jsou rozhodčí daleko od pódia, jaké je osvětlení. Není to vždy stejné.


Preferujete činky nebo stroje?
Kombinuji to. V začátku je důležité cvičení s volnou osou - tedy s činkami - a základní cviky. V pokročilé fázi bych doporučil i stroje, které umožní izolovaně zatěžovat vybrané partie a dosáhnout větší definice svalů. Vycházím jak z vlastní zkušenosti, tak z trenérského kurzu, který jsem absolvoval před půl rokem. Zkoušky nebyly lehké, šprtal jsem třeba anatomii s těmi latinskými názvy. To jsem do té doby znal jen z komedií o studentech medicíny. Vyplatilo se, mám trenérskou licenci.


Bude se i vaše další studium ubírat tím směrem?
Jdu do čtvrťáku obchodní akademie a rád bych studoval ekonomii i na vysoké škole. Čeká mne tedy maturita a přijímačky. Dočasně tedy vypouštím soutěže, jsou totiž v podobném termínu. Jde také o přípravu na soutěž. Nejen o cvičení, ale také o dietu a v konečné fázi odvodňování. Je to paradox – kulturista ve vrcholné formě má tělo v nejvíc nepřirozeném stavu. Je zbaveno tuku, který má i roli ochrany vnitřních orgánů, a brání se. Výmluvné jsou fotky ze zákulisí soutěží, kde se jen polehává… leckdo je v dietě agresivní. No a v takovém stavu by se těžko maturovalo. Pozitivem je, že s takovou disciplínou se snadno odolá svodům typu alkoholu. Kamarádi to často nechápou.


Petr Šikola