Už v 18 jste byla stříbrná na ME v beach volejbalu. Je to slibný začátek vaší sportovní kariéry, viďte?
Tak to určitě.


Druhé místo je rozhodně obrovský úspěch. Ale co chybělo ke zlaté ve finále proti Němkám?
Asi více štěstí. Soupeřky v rozhodujícím setu vůbec nekazily a dávaly velmi kvalitní servis. Určitě nám byly rovnocenné, převahu měly jen výškovou, ale i na tu jsme po prvním setu našly jednoduchý recept. Odtáhly jsme je dobrým servisem od sítě, kde byly silné.

Kolik fanoušků sledovalo finále?
Kapacita areálu byla 1000 diváků, a ta byla skoro naplněna. Portugalské Espinho bylo celkově dobře připravené a organizace celého turnaje skvělá. Neměly jsme žádné výtky. Fanoušci byli opravdu fajn, hlavně se tam objevilo i pár Čechů, co si tam užívali dovolenou.

Hrála jste někdy před takovou kulisou?
Ne, tohle byla premiéra. Hnalo nás to vpřed, ale vůbec jsme nebyly nervózní, což mě trošku překvapilo.


Jak daleko pomýšlíte společně s Veronikou po tomhle umístění?
Zatím máme plány jen na příští rok. Chtěly bychom se dostat na MS do 19 let. Máme problém s výškou, jsme obě malé. V juniorských kategoriích to nevadí, ale časem to bude větší a větší problém. Asi se budeme muset rozdělit.


Ale obě byste rádi u beache zůstaly?
Já určitě ano. Ráda bych hrála pouze plážový volejbal, to si však v Čechách může dovolit jen pár dvojic dospělých, kteří to mají jako povolání a mají též dostatek sponzorů pro trénink v zahraničí. Ten je opravdu nutný, pokud se chcete dále prosadit.

Tuším, že budete nejlepší a nejsehranější mládežnický pár v republice. Samozřejmě je k tomu daleko, ale nenapadla vás myšlenka třeba na olympiádu? Opravdu by byla výška do budoucna takovým handicapem?
Olympiáda je snem každého sportovce. Nevidím to ale moc optimisticky, především proto, že beach volejbal nemá v ČR žádnou tradici a prostředí pro trénink není vůbec dostačující. Výška je opravdu problémem už teď, určitě by nám s Verčou pomohlo, kdyby jedna z nás byla větší. Pak bychom toho i více ubránily na síti, vše by se zjednodušilo. Ve světovém beach volejbalu má vždy alespoň jedna hráčka přes 180 cm.

Určitě jste začínala v šestkovém volejbale. Jak jste vůbec s Verčou přešly na beach?
Začínala jsem už od sedmi let v Tuchlovicích, ve dvanácti jsem si všimla ve volejbalovém měsíčníku náboru pro beach volejbal na Strahově. Zaujalo mě to a rozhodla jsem se to vyzkoušet. S Verčou jsem se ovšem daly dohromady až letos. Dříve jsme spolu hrály šestkový volejbal za PVK Olymp Praha. V létě hraji beach, v zimě šestkový.


V čem se liší nejvíce tréninky beach a šestkového volejbalu?
Na písku jsou mnohem větší nároky na fyzickou kondici. Zaměřujeme se více na techniku úderů než na šestkách. Také musíme umět všechny herní volejbalové prvky, zatímco na šestkách je každý hráč na něco specializovaný.


Rozuměly jste si od začátku?
Ano, sedly jsme si jako osobnosti i jako hráčky. Souhra se zlepšovala každým turnajem a vyvrcholila právě na ME v Portugalsku.

Že to ale dotáhnete takhle daleko, to jste asi nečekaly.
Vůbec. Chtěly jsem si jen spíše spolu zahrát. Pak se ale objevila šance jet na ME a my si řekly, že se tam zkusíme probojovat. Že bychom to dotáhly až ke stříbru? To nás vůbec nenapadlo. Byla to totiž také naše první společná zahraniční zkušenost.

Co znamená váš úspěch pro český beach volejbal?
Od roku 2005 se na ME do 18 let z českých reprezentantů nikdo nedostal ani do první osmičky a my přivezly dokonce takovýhle výsledek. Dáváme tomu dost velkou váhu. Myslím si, že to signalizuje i obrovské zlepšení úrovně českého beach volejbalu. Pro nás to znamená obrovský úspěch.

Co vás na Portugalsku uchvátilo?
Portské víno je opravdu dobré (úsměv).

Patrik SANDEV