Mnoho nescházelo a ve středu by se byl býval hrál sedmý zápas. Přitom jste to měli v Liberci ideálně rozehrané.
Zbytečně jsme si to hrozně zkomplikovali a postup jsme vzali velkou oklikou. Ve třetím a čtvrtém setu se Dukla zvedla. Nám přestaly fungovat základní věci a pak už tam byl totální chaos. To se nám těžce nepovedlo. Bohudík jsme to hodili za hlavu, přesto jsme jim v tie breaku dovolili dva mečboly. Pak rozhodovalo štěstí. Ještě mi všechno splývá a už si ani nepamatuji na poslední balon série.
Byl to životní blok Filipa Křesťana…
Zatím. Doufám, že ještě od něj nějaké přijdou (smích).
Po utkání jste se plný emocí odebral s hlavou v dlaních na střídačku, ne do chumlu radujících se spoluhráčů. Byla v tom úleva pramenící ze zodpovědnosti kapitána nebo něco jiného?
Měl jsem velkou radost za tým, že se nám po sezoně podařilo postoupit do finále. Ještě mi to splývalo s tím, že k Dukle mám pořád vřelý vztah a na ty roky tam nezapomenu. To mě také dojalo.
Takže Vaše pocity byly rozporuplné?
Ne, to určitě ne. Převládala radost a štěstí, ale bylo to takové zvláštní, že po letech v Liberci jsem byl v týmu, který ho vyřadil. Ne že by mě bylo kluků líto, ale dovedl bych si tuto sérii představit o kolo později.
Stihli jste si dát na oslavu postupu nějaké to pivko?
Moc ne. Maximálně v hale jedno dvě rychlé a pak na pumpě si někdo koupil nějaké ty plechovky. Nevím, zda kluci někam šli, já jsem spěchal domů za rodinou, kterou jsem dlouho neviděl.
Jak jste prožíval sérii? Vedli jste 1:0, pak jste kvůli nezvládnutým tie breakům prohrávali, potom výrazně vyhráli dvě utkání a nakonec i třetí v řadě, jež bylo postupové. Z mého pohledu to byla divočina.
Maximálně jsem si to užíval. Nevím, jak vypadala druhá série, myslím ale, že ta naše byla malým finále. Byl to pravý, zarytý boj o postup. Z obou stran to byl dobrý sport před plnými halami a měla všechno, co má semifinále nabídnout, včetně emocí.
Byly ale obavy, jak na tom budete fyzicky, protože jste měli užší kádr než Dukla, navíc jste hráli v pěti dnech čtyři utkání. Jaké to ve skutečnosti bylo?
Nemyslím, že by tam byla nějaká únava či nám docházely síly. Mně osobně určitě ne, nevím, zda to není věkem. Myslím, že jsme to zvládli dobře, nikdo tím netrpěl.
Před finále byste měli být na koni. Vyřadili jste obhájce titulu, účastníka Ligy mistrů a největšího předsezonního favorita extraligy.
Největší psychickou školou byly tři tie breaky, ty by nás měly posílit a my se z nich musíme obrovsky poučit, protože finále bude určitě o tom samém. Nesmíme zmatkovat, být v klidu, soustředit se na každý balon a hrát bod za bodem. To, co se stalo v neděli, se nám už stát nemůže. Je to ponaučení.
Nebudete mít v hlavách, že Budějovice mohou být v uvozovkách slabší soupeř než Liberec, když jste je v sezoně ve všech třech utkáních porazili?
Věřím, že uspokojení nehrozí. Musíme se na Budějovice soustředit, protože v play off začaly hrát dobře, i když s Příbramí jim to vázlo. Také se o nich říkalo, že budou rádi za semifinále a najednou jsou ve finále. Je tam velký vykřičník. Uzdravil se jim Gevert, hrají s chutí a elánem a z jejich pohledu po všelijaké sezoně nebudou pod tlakem. Už mohou jen překvapit. Podle mne jsou stejně favority. Mají širší kádr a pořád mají víc titulů než Kladno.
Už teď můžete říct, že máte dobrou sezonu. Vyhráli jste základní část Český pohár, zvládli jste čtvrtfinále i semifinále poměrem 8:2 na zápasy.
Trenéři řekli, že už jsme cíl maximálně splnili. Všeho si moc ceníme, musíme na to ale zapomenout, protože každý si bude pamatovat jen vítěze extraligy. To je největší úspěch. Nechceme být těmi smutnými. Máme výhodu, že začínáme doma a měli bychom toho využít. Ale série bude nevyzpytatelná stejně jako s Libercem.
Finále začíná o Velikonoce, což by mohlo ovlivnit návštěvu. V minulosti chodilo na finálové boje přes tisíc diváků!
To se tam snad ani nemůže vejít! Velikonoce jsou nevýhodou a další je televize, která bude některá utkání vysílat. Na druhou stranu být přímo u toho je něco jiného. Kdo chce, tak tam bude.