Miroslav Horáček: Jako kluci jsme kutali stříbro a hráli si na padělatele mincí

Páni z Kolína vystupují na historických akcích po celém Česku i v zahraničí, pořádají historické slavnosti, hrají v dobových filmech.

S Miroslavem Horáčkem jsme si povídali nejen o tom, jak vypadá léto šermířů v uniformách, ve kterých je někdy pekelné vedro.

Jak jste nejčastěji trávil léto v dětství?

Asi jako většina mých vrstevníků z éry Husákových dětí jsem část prázdnin trávil na různých pionýrských táborech. Nemálo času jsme se sestrou pobývali u dědy v Sánech, ale nejvíc letních dní jsem využíval s kamarády ke hrám v lesích kolem rodných Veltrub a koupání na veltrubském písáku. Byly to moc krásné roky a rád na ně vzpomínám.

Patří vaše vzpomínky i nějakým klukovským lumpárnám?

Už jako kluk jsem zakládal a vedl klučičí party a vymýšlel různé bojovky a výlety. Jednou jsme se snažili kutat stříbro nedaleko Kutných Hor, jindy dobývat české granáty. Vše samozřejmě neúspěšně. V raném dětství jsem rodičům asi nadělal hodně vrásek, když jsem například mašíroval po vesnici s německou puškou nalezenou na půdě nebo když jsem s kamarádem zapálil kousek bažantnice, ve které jsme si hráli na dobu třicetileté války. No, to se občas živějším dětem stává…

To byl největší průšvih vašeho dětství?

Asi nebyl. Větší průšvih nastal, když jsme zkoušeli napodobit středověké padělatele a odlili si z olova repliku nějaké mince. Po čase, když jsem byl brigádničit v Libici nad Cidlinou, nastražil jsem ji do výkopu jedné starší paní, co s námi pracovala. Nikdy nic nenašla, tak jsem jí chtěl nálezem pokladu udělat radost. Bohužel se pak věci odvíjely jinak, než jsem plánoval. Stařenka minci našla a odevzdala vedoucímu archeologických prací. Minci jsem znovu viděl až po roce, na numismatické výstavě  Praze. Byl u ní nápis: „Dílo italského padělateleze šestnáctého století Naleziště Libice. Do slovanské vrstvy renesanční padělek nejspíše propadl myší dírou.“

Vedro! Spotřeba vody strmě stoupá, někde už chybí

A co teď v dospělosti?

Teď už na lumpárny není čas. Rád bych se vrátil k psaní, tedy k pokračování knížky Druidovo srdce. Mám také námět na náš další, už třetí amatérský film. Ale to bude asi muset chvíli počkat.

Když zrovna nešermujete nebo se nepotíte v teplém kostýmu barona, co děláte v létě?

Svému koníčku jsem natolik oddaný, že i přes léto, v době vrcholné sezony hradů a zámků, jsem většinu času v mundúru nebo pracuji na scénářích akcí příštích. Za těch pětadvacet let trvání Pánů z Kolína jsem nebyl nikdy na dovolené, ale protože celé léto, v podstatě půl roku, trávíme na hradech, tvrzích, zámcích a dalších historických místech, jsem vlastně na dovolené každý víkend.

Na Kačinu přivezou tuny umělého sněhu, tradiční vinobraní cílí nově na rodiny

Jako třeba dnes ve Zruči nad Sázavou…

Ano, tam jsme na první srpnovou sobotu připravili celodenní program na téma Rudolf II. a jeho doba. Nebude chybět šerm, alchymisté, bubenická show, šerm a střelba z historických zbraní, trochu divadla, hodně dobových tanců a skvělá parta lidí, která se bude snažit, aby se návštěvníkům na slavnostech ve Zruči nad Sázavou líbilo.

A hned další sobotu připravujete historické slavnosti na Kmochově ostrově v Kolíně na téma doba vlády Marie Terezie. Jak pokračují přípravy?

Přípravy na kolínské historické slavnosti jsou vlastně otázkou celého roku. Vždy po skončení jednoho ročníku už sháním zajímavý program, kulisy, rekvizity i finanční spoluúčast na zajištění ročníku příštího. Témata mám připravena do roku 2020, takže pokud někde narazím na zajímavý soubor, interpreta nebo třeba řemeslo, kontaktuji se s ním kvůli budoucímu programu. Letošní slavnosti jsou už samozřejmě připraveny, a to i díky nápadům a píli členů našeho souboru.

Prozradíte nějaké zajímavosti z programu?

Nechci prozrazovat ty nejzajímavější detaily, ale určitě je nač se těšit. Mimo jiné diváci uvidí výrazného kejklíře Hardena, ostravské Divadlo bez střechy, Spolek panstva – dvořany Marie Terezie, taneční a šermířské vystoupení, hady – albíny, vojenský tábor z doby bitvy u Kolína, nová tabla z naučné stezky nebo odlévaní olověných kulí do replik pušek. Kolem šedesáti kostýmovaných účinkujících na jevišti amfiteátru i ve vojenském ležení mezi figurínami vysloužilce, písaře a knížecího páru se vynasnaží, aby byli malí i velcí návštěvníci spokojeni. Určitě k tomu přispěje i tradiční tržiště, katovna, výstava zbraní nebo výuka tanců.

Do vody bez obav: přírodní koupaliště jsou v pořádku