VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Komunitní zahrady jsou zatím raritou

Region - Zájem o zahradničení prozrazují dlouhé fronty u stánků se sazenicemi květin a zeleniny. K většímu pěstování však řada lidí nemá prostor. Od osazování veřejného prostranství je často odrazují vandalové.

18.5.2017
SDÍLEJ:

Komunitní zahrada v pražských Holešovicích. Ilustrační fotoFoto: Deník/Vladimír Šťastný

Přesto hlavně ve velkých městech, zejména v Praze, postupně vznikají komunitní zahrady. Lidé se tu společně scházejí a pěstují si na vyhrazených záhonech rostliny podle své volby.

Komunitní zahrady zatím chybí v Kladně, Berouně a Příbrami.

Rakovník

Rakovník už svoji komunitní zahradu má. Jmenuje se Rakozahrada a je v bývalé mateřské školce TOSu na sídlišti Generála Kholla. Letos zahájila svoji druhou sezonu. V současné době ji využívá zhruba deset členů. K dispozici mají vyvýšené záhonky o jednom metru čtverečním, kopcovitý záhon a semínkovnu.

Komunitní zahrada je otevřena každému, kdo si chce vypěstovat něco pro svoji potřebu a také se setkat s ostatními. Tato zahrada totiž není jen o pěstování, jak potvrdil Antonín Merhaut z Rakozahrady: „Mým cílem bylo přinést komunitní zahradu do města. Dát lidem prostor k vyžití, o kterém řada z nich tvrdí, že v Rakovníku není. Zahrada proto funguje tak, jak ji Rakovničané tvoří. Nebylo by těžké, zahradu vybudovat naráz podle svých představ, ale to není hlavní účel zahrady."

„Zahradu nejvíce využívají lidé z blízkého sídliště, protože si mohou utrhnout například čerstvé bylinky, nebo alespoň na chvíli pobýt v kousku přírody. Zahrada je ale otevřena každému," řekl Antonín Merhaut.

Členství je možné ve třech variantách. První je pěstuji a pomáhám, kdy si člen pěstuje zeleninu a zároveň pomáhá s údržbou celé zahrady. Další variantou je členství nepěstuji, pouze sklízím, kdy se člen nepodílí na pěstování a údržbě zahrady, pouze sklízí, to, co vypěstoval někdo jiný. Pouze pěstuji, zahrnuje pěstování rostlin na svém nebo cizích záhonech. Od forem členství se odvíjí výše ročního příspěvku.

„Do budoucna bychom ji chtěli ještě více otevřít lidem. Například pozvat si sem děti z mateřských školek a ukázat jim, jak se dá ekologicky pěstovat drobná zelenina," plánuje Antonín Merhaut. K tomu by měla pomoci pergola, která by měla zastřešit prostor a umožnit zahradu využívat i v méně příznivém počasí.


„Rakozahrada není jediný prostor ve městě, který se dá takto využít. Postupem času by jich mohlo být i více," doufal Antonín Merhaut. Kromě Rakozahrady ve městě s velkou tradicí funguje několik zahrádkářských kolonií. Ty mají zahrádkáři i v Mutějovicích.

Kladno

V Kladně zatím komunitní zahrada jako taková není, ale lidé mají své zahrádky ve více než deseti zahrádkářských koloniích. Největší z nich je nedaleko od centra města v těsném sousedství hlavního kladenského hřbitova a v lokalitě známé jako Lesík. „Prvky komunitního zahradničení v podobě truhlíků a pytlů se zeminou můžete v Kladně naleznout v kročehlavském parku v blízkosti areálu Meta. Za malé komunitní zahrady můžeme pokládat i svépomocí budované předzahrádky a záhony na veřejných prostranstvích u bytových i rodinných domů, které najdeme po celém městě," řekla mluvčí kladenského magistrátu Lenka Růžková.

Příbram

I lidé z Příbramska rádi pěstují. Dokonce tu i stoupl zájem o zahrádky v koloniích mezi rodinami s malými dětmi. Komunitní zahradu tu nemají, proto alespoň podle možností využívají předzahrádky na pěstování květin, které sami opečovávají. V nové zástavbě často dílo ničí vandalové. Ale u starších domů mají lidé vzorně udržované a oplocené plácky, kde nejen zahradničí, ale společně posedí se sousedy.


„Například nad tratí, kousek od nádraží je moc hezká zahrádka, pečuje o ni šikovná paní, ale bojí se vandalů," řekla mluvčí příbramské radnice Pavlína Svobodová. Zahradu by také uvítali obyvatelé nového Komunitního domu seniorů, který zřídilo město Příbram v bývalé základní škole v Žežické ulici. Zatím mají podle informací z radnice k dispozici jen hřiště na pétanque a mobiliář.

Beroun

Komunitní zahradu nemají ani v Berouně, jak potvrdil starosta města Ivan Kůs: „Mnoho let zde ale fungují zahrádkářské osady. Ty však nejsou v majetku města Beroun. Takže ten, kdo má zájem na některé z nich hospodařit, si musí vyřešit nejprve majetkoprávní vztahy. Pak si tam může pěstovat, co chce."

Autor: Šárka Hoblíková, Redakce

18.5.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Takhle vypadalo Husovo náměstí v Rakovníku jen pár minut poté, co z nebe začaly padat první kapky.
22

Město zasáhly přívalové deště. Náměstí bylo pod vodou

Ilustrační foto
5

Máslo zdražilo a stalo se luxusním zbožím

Náklaďák převážející minibagr se nevešel pod most

Zákolany /FOTOGALERIE/ - Kuriózní situace nastala krátce před devátou v Zákolanech na Kladensku. Pod železničním mostem tam uvízlo projíždějící nákladní vozidlo vezoucí minibagr.

Silné bouřky dorazí po poledni do Čech, později na Moravu

Silné bouřky, které mohou doprovázet přívalové srážky, dnes zasáhnou celou republiku. Po poledni dorazí do Čech a na Českomoravskou vrchovinu, později odpoledne a večer se přesunou na Moravu a do Slezska. Výstraha na intenzivní bouřky platí pro Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký a Moravskoslezský kraj až do pátečního rána, pro ostatní regiony do dnešní půlnoci.

Kladenští hasiči přivítali návštěvu z Francie

Kladno /FOTOGALERIE/ - Netradiční návštěvu přivítali kladenští hasiči na své stanici. Přítomnost dětí a studentů sice není tak neobvyklá, tentokrát ale prostory centrální stanice Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje zněla francouzština. Zavítala tam totiž výprava dětí z města Vitry-sur-Seine, která v Kladně na pozvání magistrátu tráví část prázdnin. 

OBRAZEM: Tisíce růží kvetou v lidickém sadu

Lidice - Iniciativa k založení lidického růžového sadu vznikla v Anglii, kde 10. června 1954 vystoupil s touto myšlenkou spolek Lidice budou žít, jehož předsedou byl Sir Barnett Stross, poslanec britského parlamentu. Sad byl založen v červnu 1955 pod názvem Sad míru a přátelství. V současné době obsahuje růžový sad celkem dvě stě čtyřicet odrůd růží v počtu více jak čtyřiadvaceti tisíc keřů, které jsou pravidelně doplňovány a obměňovány. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení