Kliknutím zvětšíteHlavní pozornost se však v pondělí soustředila na jiné postavičky. Pavla Gomba, která stojí v čele českého zastoupení UNICEF – Dětského fondu OSN – vyhlásila výsledky hlasování v soutěžní anketě Miss Panenka 2017, která byla v květnu vyhlášena právě pod záštitou hejtmanky Jermanové. Postavičky, které vyráběly děti z 24 škol a dalších institucí, symbolizují skutečné děti v různých částech světa, jež se jejich zásluhou dočkají očkování. Dostanou vakcínu proti šesti chorobám, které leckde stále představují smrtelné nebezpečí: jde o spalničky, záškrt, černý kašel, tetanus, tuberkulózu a dětskou obrnu. Bez nadsázky a bez přehánění: peníze získané z prodeje konkrétní panenky mohou zachránit život konkrétnímu dítěti. Zajistit očkování přitom nyní jednoduché: je třeba řešit chlazení vakcín v místech bez elektřiny, dopravu v nepřístupných oblastech – ale dokonce i využívat dočasného klidu zbraní v regionech, kde zuří válečný konflikt.
Programy pro rozvoj i pomoc přežít
UNICEF (Dětský fond OSN) pracuje ve více než 190 zemích světa. Jeho práce je financována výhradně z dobrovolných příspěvků. Připravuje aktivity podporující rozvoj dětí; od narození až do dospělosti – a leckdy jim přímo pomáhají přežít. Programy pomoci UNICEF dětem zajišťují zdravotní péči, výživu, pitnou vodu a hygienu, základní vzdělání pro chlapce i dívky, stejně jako opatření k ochraně před násilím, zneužíváním a riziky nemoci AIDS. Největší část pomoci směřuje do těch částí světa, kde je situace dětí nejtíživější – do rozvojových zemí a do oblastí zasažených přírodní nebo válečnou katastrofou.
Pětačtyřicet tisíc zachráněných
V rámci projektu „Adoptuj panenku a zachráníš dítě“ vyrábějí panenky k bohulibým účelům dobrovolníci po celém světě. Zapojit se tak mohou i ti, kteří nejsou bohatí. U nás je podle jednotného střihu zveřejněného na webových stránkách unicef.cz vytvářejí nejen školáci, ale také klienti domovů seniorů – nebo třeba úspěšní manažeři a známé osobnosti. Každá figurka má rodný list, kde je uvedeno, kdo je jejím tvůrcem. Ten pak od nového vlastníka, jímž může být rodina i jednotlivec, dostane pohlednici UNICEF se zprávou, že panenka našla nový domov. Každým rokem jsou celosvětově adoptovány až tři miliony panenek. Figurek představujících skutečné děti z nejchudších zemí světa a krizových oblastí, které je tak možno ochránit před hlavními smrtelnými chorobami.
Jen v České republice se od roku 2002 podařilo získat přes 27 milionů korun. Je to velká pomoc. Gomba v pondělí připomněla, že na nemoci, proti nimž existují účinné vakcíny, ročně umírá 1,5 milionu dětí. Adopce panenek napomáhá tomu, aby tohle číslo nebylo ještě otřesnější. A jakkoli vybraná suma 27 191 150 Kč působí úctyhodně, je tu číslo ještě úchvatnější. Tahle částka znamená 45 318 zachráněných dětí!
Hlasovalo přes dva tisíce lidí
V klání 79 originálních panenek vytvořených nejen žáky základních, ale i středních škol ve středních Čechách získala při facebookovém hlasování prvenství Rosemary, která se zrodila pod rukama Marie Krátké z Domova mládeže Jitřenka v Poděbradech. Od 18. července do 24. září ji na facebooku UNICEF ČR podpořilo 163 hlasujících. „Úžasný pocit,“ svěřila se autorka při vyhlášení výsledků. V těsném závěsu se 160 hlasy získala titul první vicemiss panenka Valentýnka, kterou vytvořila Klára Tichavová ze ZŠ Smečno. Ta plánuje, že v šití bude pokračovat – možná i s kamarádkami. Pomyslná třetí příčka připadla dívkám ze školní družiny v Benešově. Eliška Martínková, Tereza Kleplová, Viktorka Veselá a Stella Hokeová společně podle rad vychovatelky vyrobily africkou panenku Ugbomku, která získala 146 hlasů. Dívky se shodly, že práce je bavila – a i ony se chystají vyrobit své panence sourozence. Autorky oceněných postaviček pondělí získaly diplomy a symbolické dárky. Celkem galerie soutěžících panenek nasbírala 2364 hlasů.
Cenou života je šest stokorun
„Nejkrásnější může být jenom jedna panenka, pro nás však má každá z vyrobených panenek stejnou hodnotu,“ zdůraznila výkonná ředitelka UNICEF ČR Gomba. Je to tak doslova: dárci, kteří chtějí přispět na očkovací program, si je mohou odnést domů za 600 Kč, což odpovídá nákladům na očkování jednoho dítěte. „Podpory středočeských škol si velmi vážíme. Věřím, že pro zapojené děti je tato soutěž navíc způsobem rozvíjení jejich tvořivosti a přirozené solidarity, takže panenky pomáhají i u nás,“ připomněla ředitelka souvislosti.
Trojici panenek, které získaly nejvyšší počty hlasů, si ovšem nebude možné adoptovat ani přes internet, ani v prodejně UNICEF či na některé z jeho akcí jako kteroukoli z těch ostatních. Stanou se součástí výstavy a aukce panenek, která se za účasti známých osobností a předních diplomatů uskuteční 11. prosince v České národní budově v New Yorku. Společně s nimi tam půjde do dražby i Anička, jejíž oblečení symbolizuje skutečně celé střední Čechy.
Části kroje panenky nosily skutečné ženy
Panenka symbolizující střední Čechy je skutečným unikátem. Protože pro kraj není příznačný typický lidový kroj, důkladně propracovaná postavička má na sobě prvky kombinující tradiční ženské oděvy z různých oblastí. „Včetně spodniček,“ řekla Deníku vedoucí sekretariátu hejtmanky Lucie Kotalová.
Pro úrodné Polabí bylo příznačné nákladné a zdobení tradičního oblečení. Původně byla bohatými barevnými výšivkami zdobená jednoduchá plátna, posléze se kroje šily z hedvábných látek, barevných kašmírů a jemných tylů. Sukně mohla mít dvě varianty. Jednobarevné byly temně zelené či starorůžové – a vázaly se na ně bohatě vyšívané bílé tylové zástěry zdobené bílými krajkami. Druhou variantu (která je použita na panence) představovala sukně se svislými barevnými pruhy, které se střídaly s proužkem květinových motivů. V tomto případě měla bílá zástěra z jemného tylu jednodušší vyšívané zdobení.
Starší ženy měly ze stejné pruhované látky i kabátek, připomněla Kotalová. „Vpředu na zapínání, nabírané rukávy na ramenou zužující se k zápěstí. Byl vypasovaný s malými šůsky,“ přiblížila jeho podobu.
Z jemného tylu byl zhotoven i třícípý šátek s vyšívanou krajkou, který si ženy přehazovaly přes ramena; na prsou se zkřížené cípy provlékly zapínáním šněrovačky – či byly zastrčeny do kabátku. Podobnou jemnou výšivku měl i malý kapesníček. Ten se držel v ruce nebo zastrkoval za pásek zástěry.
Tam, kde měly ženy sukni pruhovanou, se šněrovačka šila z jednobarevného tmavého sametu. Jednobarevnou sukni doplňovala šněrovačka z brokátu nebo kašmíru. Panenka dostala k pruhované sukni jednobarevnou šněrovačku filcovou – samet by se podšívkoval jen obtížně.
Pod šněrovačku i kabátkem se nosila bílá košile s vyšíváním nebo krajkou u krku. Košile pod šněrovačkou měla bohatě nabírané rukávy stažené nad krajkovým koncem těsně k ruce. Panenka má na rukávech košilky všitou krajku zvanou štykování ze starého kroje.
Důležitým doplňkem byl čepec z bílého pevného plátna s výšivkou, často zhotovený za použití zlatého dracounu. Starší ženy nosily barevné čepce z kašmíru s bílou krajkou na okraji. Punčochy se nosily bílé pletené, černé kožené boty nízké nebo šněrovací do půli lýtek. Důležitý byl i náhrdelník s několika šňůrkami s navlečenými českými granátky, jimž je přisuzována „barva holubí krve“. Panenka má červené korálky, které jsou pro možnost sundání opatřeny zapínáním.
Stojí za zaznamenání, že kroj panenky je z velké části ušitý z látek pocházejících ze zbytků skutečných původních krojů. Některé krajky pak jsou vypárané ze starých kojeneckých povijanů a jemného prádla. Při bližším pohledu se to projeví třeba na zástěrce: je na ní zřetelná perforace z původního šití.
43
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
