VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Skutečná historie českých dálnic se začala psát před 50 lety

Střední Čechy – Rovných padesát let uplynulo od chvíle, kdy týmy stavbařů začaly budovat nejstarší českou dálnici D1. V září roku 1967 odstartovala výstavba páteřní komunikace tehdejšího Československa, jejíž první úsek Praha–Mirošovice (21,3 km) byl dokončen o čtyři roky později.

12.9.2017
SDÍLEJ:

Kolona na dálnici D1. Ilustrační foto. Foto: DENÍK/ Martin Divíšek

Na slávu, která 12. července 1971 provázela jeho otevření, si mnozí pamětnici ještě možná vzpomenou. A zcela jistě si vybaví jeho podobu – na rozdíl od současnosti měla tato dálnice v obou směrech jen dva jízdní pruhy. Do podoby, jak ji zde známe dnes, se rozrostla v letech 1996–1999. Kvůli velké vytíženosti byly tehdy dobudovány ještě dva pruhy v modelu 3+3.

Dálnice se postupně prodlužovala – a trvá to dosud. Souvislého dálničního spojení mezi Prahou a Brnem se motoristé dočkali v roce 1980 (když velkým mezníkem se stalo také otevření 54kilometrového úseku Mirošovice–Hořice v roce 1977); pak se pracovní ruch přenesl pouze na Moravu. Aktuálně se staví 14kilometrový úsek Přerov–Lipník nad Bečvou, kde má být hotovo v příštím roce – a v roce 2018 také bude zahájeno budování posledních 10 km v úseku Říkovice–Přerov. Po dokončení se délka D1 rozroste na 377 km, které umožní dojet po dálnici z Prahy až na polskou A1. Mezitím se ale ve staveniště postupně mění i již používané úseky, které procházejí rozsáhlou modernizací (což se neobejde bez dopravních komplikací, často ani bez emocí – a bohužel ani bez nehod).

Významný vliv na provoz na D1 by měly mít i další chystané velké dopravní stavby. „Ulevit“ jí má nejen přivedení dálnice D3 až k Praze, ale do budoucna také výstavba dálnice D35 v úseku Hradec Králové–Mohelnice. Ta by pak společně s dálnicí D11 vytvořila druhou, „severní“ trasu na Moravu.

Plány ze třicátých let připomínají opuštěné mosty Výstavba, která začala na Praze-východ a na Benešovsku před půl stoletím, nebyla na našem území první snahou o budování dálnic. Rozhodnutí o vzniku D1 padlo již v roce 1938 – a na jaře roku následujícího se skutečně začalo stavět. Období druhé světové války přineslo přerušení prací. Ty sice byly po jejím skončení částečně obnoveny, už v roce 1950 se ale zastavily docela. Dodnes je připomínají opuštěné mosty v původně zamýšlené trase u Želivky; v okolí nádrže Švihov. Předtím se vážně uvažovalo o souvislé dálniční trase ze západních Čech do Košic, která by se vyhýbala velkým sídlům; plány se musely zásadně měnit po Mnichovu, kdy byla zabrána pohraniční území.

Autor: Milan Holakovský

12.9.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kladno - Ústí nad Labem.
11

Rytíře doma drtila koncovka, Ústí přetlačili až v prodloužení

Kladno - Neratovice 0:3.
66

Neratovice zvládly i těžký šťouch na Kladně

V Mánesově ulici ve Slaném se srazila dvě auta

Slaný /FOTOGALERIE/ - Dopravní nehoda dvou osobních automobilů se odehrála půl hodinu před sobotním polednem ve slánské Mánesově ulici.

Kladno: opět bez bodů a gólů

Kladno - Fotbalisté Neratovic jsou v laufu. Vedoucí postavení udrželi i na Kladně, kde vyhráli 3:0.

Kam na víkendový fotbal plus výsledky

Kladensko - Tahákem víkendu budou dvě divizní utkání čytř nejlepších celků tabulky. 

OBRAZEM: Kladeňáci se setkali s generálem tajné služby

Kladno - Do posledního místa zaplnili návštěvníci přednáškovou místnost Městské knihovny v Kladně na Sítné. Mezi Kladeňáky totiž zavítala velmi zajímavá osobnost. Lidé měli možnost se v knihovně setkat s brigádním generálem Andorem Šandorem, který roky působil v tajných službách. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení