Nicméně je také řada případů, které nekončí tragicky. To je pak zásluha policistů a jejich umění vyjednávat s člověkem, který ztrácí smysl života. Občas se to podaří. „V letošním roce se zatím podařilo čin rozmluvit jednadvaceti lidem, v loňském roce jich bylo dokonce pětadvacet," konstatovala policejní mluvčí Lucie Nováková.

Pravděpodobně nejtragičtější týden, co se týče sebevražd, Mladá Boleslav zažila poslední červencový týden. Tehdy od středy do pátku vlastní rukou zemřeli dva lidé, jeden své dílo nedokonal. Mladý muž, z něhož na Staroměstském náměstí kapala krev, měl štěstí. Všiml si ho dispečer obsluhující kamerový systém. Tehdy se role vyjednávače na jedničku zhostil jeden ze zasahujících strážníků.

Uprostřed týdne vyjížděla záchranná služba ještě do ulice Jana Palacha, kdy z jedenáctého patra vyskočil čtyřiadvacetiletý muž. V pátek se pak úplně stejná tragédie odehrála také v ulici Mládežnická.

Nejčastější sebevražda: oběšení

Podle informací ze statistik není však skok z okna nejčastějším způsobem smrti. Je až na čtvrtém místě. Před ním je oběšení, kterého je podle Lucie Novákové na Mladoboleslavsku až polovina případů, zastřelení a otrava. Vzácná je sebevražda ostrým předmětem, skok pod auto, lehnutí pod vlak a utopení.

Z policejních statistik lze dále vyčíst i místa, která si sebevrazi nejčastěji vybírají. V mnoha případech to jsou dílny u rodinných domů, pokoj na ubytovně, byt, výjimkou však není ani hřbitov, lesopark či půda.

Proč se lidé k sebevraždám vlastně uchylují, to už je otázka na odborníka. Bohaté zkušenosti s takovými klienty má Renata Nekolová z Linky důvěry SOS v Mladé Boleslavi.

Podle ní jsou na psychiku lidí nejnáročnější jarní a podzimní měsíce. „Jsou spojovány se zvýšenou labilitou, vnímáním a citlivostí vůči meteorologickým faktorům, jako je teplota, tlak i srážky," vysvětlila Renata Nekolová.

Negativní dopady na psychiku

Mnoha způsoby bylo zjištěno, že klimatické faktory působí na chemické a fyziologické procesy v mozku člověka, ovlivňují hladinu serotoninu a noradrenalinu, což má potom přímý vliv na momentální náladu i duševní stav.

„Podceňovat bychom neměli ani světlo. Právě nedostatek denního světla, případně pošmourné počasí, má negativní dopad na psychiku lidí. Zvlášť u těch citlivějších může vyvolat takzvané podzimní deprese," upřesnila s tím, že právě v měsících po letních prázdninách a zároveň před Vánoci každoročně na Lince důvěry SOS klientů rapidně přibývá.

„Stěžují si nejen na zhoršení nálady, ale také na pocity napětí, úzkosti, únavu, labilitu i bolesti hlavy a kloubů," upřesnila Renata Nekolová. Potvrdila také, že s klienty, kteří hovoří o pocitu beznaděje či úvahách o ukončení trápení, se setkává v rámci krizových intervencí i při psychoterapii. „Při rozhovorech se nám obvykle daří odvrátit tok jejich myšlenek a motivovat je k řešení problémů," dodala.

Čtěte také: Tragická bilance posledního týdne v Mladé Boleslavi: tři sebevraždy, dva mrtví