„Moc dobře víme, co vám schází. Vidíte naše kusy, hradby padnou tak, či tak. Chci mluvit s vaším velitelem!" rozkázal špatnou češtinou velitel švédské armády Johan Gustafsson. „Já jsem velitel hradu, co mi chceš," ozval se velitel hradní posádky, alias kastelán Křivoklátu Petr Slabý.

„Chci, abyste otevřeli brány!" opáčil velitel Švédů. „Nevidím důvod," prohlásil velitel hradu. „Nemáte co jíst. Všechny vaše spížní vozy jsem zachytil cestou. Napochodujeme do hradu. Odzbrojíme vaše vojáky a ráno budou propuštěni. Nikomu se nic nestane," prohlásil velitel Švédů.

Dál dostaly události rychlý spád. Velitel hradní posádky sešel dolů z hradeb a po několika marných pokusech vyjednat, aby jeho vojákům zůstaly zbraně, rozkázal otevřít brány. Švédské vojsko s plnou parádou napochodovalo do hradu Křivoklátu a na nádvoří utvořilo formaci.

Poprava za neposlušnost

Tady poslušně jeden voják hradní posádky za druhým odevzdával zbraně do připraveného koše. Švédská šarže každý takový úkon pozdravila smeknutím klobouku z hlavy. Pouze jeden z vojáků se postavil na odpor a pustil se se Švédem do křížku. Byl přemožen a druhý den ráno popraven.

Podobný obrázek zažil hrad Křivoklát během třicetileté války dvakrát. Ovšem 
s tím rozdílem, že hrad neobsadili Švédové, ale jiná vojska. Atmosféru té doby se pokusili aktéři přiblížit 
v sobotu i v neděli právě tímto obrazem.

Jak to vše vzniklo, vysvětlil kastelán hradu Křivoklát Petr Slabý: „Chtěli jsme oživit hrad a pozvat sem na začátku prázdnin návštěvníky. Nabídli se mi členové Altblau regimentu, se kterými se už dlouho znám, proto tentokrát hrad dobili Švédové. Obraz není rozhodně rekonstrukcí historické události."

Zvyky za třicetileté války

Obsazení hradů bez boje byla tehdy běžná praxe. Obránci hradu se vzdali cizím vojskům a za to bylo ušetřeno civilní obyvatelstvo. Vesnice nebyly drancovány, jak bývalo za třicetileté války zvykem.

Scéna obsazení hradu Křivoklátu se o víkendu odehrála celkem čtyřikrát, a to v sobotu i v neděli v jedenáct a ve čtrnáct hodin. Mezi tím návštěvníci nahlédli do běžného života švédského vojska. Posádka se totiž utábořila na nádvoří, kde si postavila stany.

Muži čistili zbraně a markytánky připravovaly jídlo a vůbec se staraly o posádku. Švédské vojsko lze na Křivoklátě vidět ještě v pondělí, ale pouze ve vojenském ležení na nádvoří. Protože byl hrad již obsazen, část vojáků odtáhla za svými pracovními povinnostmi.

Altblau regimentAltblau regiment švédská bukanýrská mušketýrská jednotka je volná, dnes už mezinárodní sdružení skupin historického šermu. Zabývá se událostmi třicetileté války. Členové jsou nejen 
z ČR, ale i ze Slovenska, Německa, Polska a účinkují při kulturních akcích po celé Evropské unii.

„V jednotlivých státech existuje několik skupin. Scházíme se hlavně při bitvách. Před vystoupením se musíme secvičit. Muži už domlouvají, kam vůbec pojedeme. Při bitvách, kdy je třeba přes den volno, se cvičí se zbraněmi a povely, takže pánové mají pořád vojenský dril. My markytánky to máme volnější," popisovala Jana Barová z Olomouce. Při tom s ostatními markytánkami připravovala na ohni 
v kotli vepřové na rajčatech a guláš.

Čtěte také: Šermíři si z bitvy odnesou spousty oděrek