Další část Sítenského údolí by měla letos dostat novou podobu. Tentokrát se jedná o místo v sousedství ulice Dr. Foustky. Před půl stoletím, v šedesátých a na počátku sedmdesátých let, zde byla kladenská zoologická zahrada. Zvířata se sem opět vrátí. Nikoli však živá, nýbrž keramická.

Radní města na svém posledním zasedání schválili záměr vypsat výběrové řízení na zhotovitele parkových úprav zmíněné lokality. Náklady na realizaci jsou odhadovány na přibližně deset milionů korun. Toto území je podle primátora Kladna Milana Volfa nyní bez smysluplného využití, zůstaly zde nepůvodní dřeviny, které nejsou v dobré kondici.

„Projekt s názvem Park Zoologická by měl být realizován ještě v letošním roce. Zahrnuje vegetační i stavební úpravy této lokality, vzniknou zde nové cesty doplněné o veřejné osvětlení. Živá zvířata nahradí přibližně deset keramických soch, jež budou připomínat bývalou zoologickou zahradu a budou sloužit i jako herní prvky pro děti," uvedl primátor.

Projekt je dílem architekta Jana Červeného, který už s městem v minulosti spolupracoval na návrhu úprav jiné části Sítenského údolí.
„Zvířata budou vyrobena z keramiky, která je odolná výkyvům počasí i mechanickému poškození. Jedná se o nejvhodnější materiál pro tento účel," řekl Kladenskému deníku architekt. Zatím nechce blíže specifikovat, jaká zvířata budou z keramiky vyrobena. „Můžu pouze prozradit, že to budou cizokrajná zvířata, která bývala v klecích v někdejší kladenské zoologické zahradě," pouze prozradil Jan Červený.

Na Park Zoologická by v dalších letech mohla navázat úprava zbývající části Sítenského údolí směrem k někdejšímu pivovaru. Tím by mělo být údolí kompletně zrevitalizováno.

Jednu z mála stop na kladenskou zoologickou zahradu, včetně čtyř desítek fotografií, lze nalézt na internetových stránkách projektu Kladno_minulé. Původní zookoutek byl založen díky zájmu učňů a ochotě vychovatelů z nedalekého Gottwaldova domova mládeže (dnes Domova mládeže). Jedním z nich byl vychovatel Jaroslav Horák ze Hřebče, z jehož archivu většina fotografií pochází.

„Do internátu přišli v roce 1961 učňové z východoslovenských železáren, kteří měli velmi silný vztah k přírodě a práci se zvířaty. Vychovatelé jim tehdy umožnili chovat drobná zvířata – andulky, bílé myši – přímo v internátě, v koutku živé přírody. A tak to všechno naprosto nevinně začalo. Přišel hajný a nabídl lišku. Učňové svařili pro jistotu hned dvě klece podle vzoru z pražské zoo. Za nějaký čas už duhou obývaly kuny," vzpomíná na portálu Kladno_minulé vychovatel Jaroslav Horák.

Klece původně umístěné před internátem se z důvodů nařízení hygieniky přestěhovaly do vhodnější lokality u dnešní ulice Dr. Foustky.
Zoo navázala kontakt se Státními cirkusy a varieté a odtud získala pro ně již nepotřebná zvířata. Tak se v areálu ocitl lev, medvědi hnědí i medvědi malajští. Další zvířata (mývalové, dikobrazi, šakal, psi dingo, vlk, opice, mufloni a někteří kopytníci) byla získána z jiných zahrad, například z Prahy, Děčína, Chomutova či Karlových Varů.

Ve spodní části zoo bylo jezírko, kde byly chovány husy a kachny. V klecích byli opeřenci. Pražská zoo darovala také páva, ale ten musel být vrácen, protože si lidé bydlící v okolí stěžovali na jeho křik. Vstupné bylo dobrovolné.

Zoo byla uzavřena pravděpodobně počátkem sedmdesátých let. Nově jmenovanému řediteli spojených oceláren se prý tato činnost nezdála ideově na výši. Zahradu na krátký čas převzalo město a pak byla definitivně zrušena. 

A co se stalo se zvířaty? Některá byla vrácena do malých zoologických zahrad,či zookoutků v Děčíně a Slaném. Jak skončil na jatkách, poníci a osli u provozovatelů pouťových atrakci. Některá zvířata dožila v zahradě Jaroslava Horáka ve Hřebči.