VYBERTE SI REGION

Hlídková služba se většinou k zásahu dostává jako první

Kladensko – Oddělení hlídkové služby kladenské policie se pohybuje po celém regionu. Proto se také k naprosté většině nahlášených událostí dostávají jako první. Bezprostředně se tak setkávají s účastníky dopravních nehod, oběťmi trestných činů či jakýchkoliv jiných případů hlášených na tísňové linky 158 a 112. Musí zvládnout psychický nátlak, stres a vždy pohotově zareagovat.

6.1.2016
SDÍLEJ:

TŘETÍ SMĚNA oddělení hlídkové služby kladenské policie. Petr Žebro je druhý zlevaAutor: Foto: archiv PČR

Sedmadvacetiletý Petr Žebro ze Zlonic nastoupil do policejního sboru hned po ukončení potřebného vzdělání. O svém budoucím povolání měl jasno už ve školních lavicích. Jako člen hlídkové jednotky se nesčetněkrát ocitl ve stresové situaci, kdy včasný zásah policie zachránil něčí život. Jak se s takovým psychickým vypětím vyrovnává? Co ho na jeho práci nejvíce baví? Jaký případ mu po dobu jeho služby utkvěl v paměti? Na tyto a další otázky odpovídal Petr Žebro Kladenskému deníku.

Jeden z vašich nedávných úspěšných zásahů se stal v Hřebči, kde jste zachránili seniorku, která upadla v koupelně.
Když jsme vyjížděli, věděli jsme z hlášení, že rodina se nemůže dozvonit na svou babičku a mají o ní strach. V minulosti totiž už jednou prodělala mozkovou příhodu a navíc byla krátce po operaci ledvin. V bytě se svítilo, ale na zvonek nikdo nereagoval ani se neozýval.

Už v autě jste si říkali, že se může stát to nejhorší?
To ne. Spíš jsme se domlouvali, kdo bude co dělat. Běžně to tak činíme, aby bylo jasné, kdo si vezme páčidlo na dveře, kdo defibrilátor, aby to pak všechno dobře klapalo.

Co následovalo po vašem příjezdu?
Když jsme přijeli, byl už na místě i správce objektu, který měl náhradní klíče. Ten zjistil, že je byt zevnitř zamčený. Pak už jsme na nic nečekali a vyrazili dveře. Paní jsme našli ležet v koupelně. Sice byla při vědomí, ale byla velmi apatická. Vůbec nevnímala, že jsme u ní. Klekl jsem si k ní a začal na ni mluvit. Dal jsem jí ruku a snažil jsem se jí stále dávat nějaké podměty, aby mě vnímala. Pak přijela záchranná služba.

Podobný případ jste zažil také v lesích mezi Malými Kyšicemi a Chyňavou, kde jste pátrali po zraněním cyklistovi.
Hlídku unhošťských policistů zastavili při kontrole dva muži s tím, že z lesa slyší volaní o pomoc. Policisté jeli obhlédnout situaci a jelikož se jednalo o rozsáhlé údolí, zavolali na místo posily.

Na místě jsme rozdělili?
Přesně tak. Já jsem šel ještě s jedním kolegou pěšky. Sledovali jsme hlas a snažili jsme se jít po jeho stopě. Volali jsme na muže a ten nám odpovídal. Po chvíli jsme už z dálky viděli jak něco svítí na zemi. Doběhli jsme tam, našli jsme kolo a kousek za ním ležícího muže.

Byl zraněný?
Vím, že záchranáři měli podezření na poraněnou páteř a byl prochladlý. Absurdní bylo, že volal o pomoc dlouhé hodiny a mobilní telefon měl při tom kousek od sebe, ale jelikož se nemohl hýbat, nedosáhl na něj. Neotočil se. To samé s pitím, to měl v batohu na zádech, ale také na něj nedosáhl.

Co jste dělali jako první?
Kolega utíkal pro lékárničku. Sundal jsem si kombinézu a pána jsem přikryl mikinou. Opět jsem si s nim povídal a snažil se ho udržet při vědomí. Vyptávali jsem se, co se stalo. Říkal, že tudy jezdí pravidelně a teď ho potkala špatná náhoda, kdy mu vypadlo přední kolo z vidlice a upadl.

Stává se vám, že vám následně lidé, kterým takto pomůžete, chtějí poděkovat?
To se mi nikdy nestalo. Ani to přece kvůli tomu neděláme. Ale vzpomínám si, že nám přišel hezký dopis od záchranné služby, za spolupráci při zásahu v Unhošti.

Zažil jste nějaký případ, který máte stále v paměti?
Jeden jediný výjezd mi v hlavě utkvěl, a to vážná dopravní nehoda, kterou měli kolegové z Městské policie Kladno v centru města. Tam jsem byl také jako první a to mi skutečně zůstalo v hlavě. Jelikož jsme vážně zraněné strážníky znali a potkávali jsme se s nimi při službě. Ale to je tak jediný případ.

Je to těžké, vnímat ty různé osudy a neštěstí?
Beru to jako svou práci a povinnost. Není to tak, že bych přijel domů a přemýšlel, co jsem všechno viděl. Přijedu domů, sundám si policejní kombinézu a v tu chvíli jsem hasič.

Autor: Daniela Řečínská

Místo události:
6.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Dříč Janda, šutéři Zahradník s Horákem a skála Borský. Jedomělice žijí sen

Jedomělice - Fotbalové Jedomělice jsou ve varu! Prostě absolutně nečekaly, že by jim začátek I. A třídy mohl vyjít tak úžasně. A jestli byla výhra nad Klecany cenná, ve Všenorech je triumf 2:0 doslova zázrakem. V dalším kole doma s Vraným to bude při derby podívaná!

Jágr sledoval devastaci Rytířů

Kladno - V dvou přípravných utkáních minulého týdne inkasovali hokejoví Rytíři pouze dvě branky. Jejich defenziva si však včera vybrala slabší chvíle. Také podruhé v létě podlehli Slavii. Tentokrát to ale nebylo o pouhý gól, nýbrž brutálním rozdílem - Pražané vyhráli 9:1!

Bára Poláková hlásila už na Okoři, jak moc se těší do Kladna

Okoř – Hektické léto prožívá herečka a dneska už i hodně populární zpěvačka Bára Poláková. S manželem, hercem Pavlem Liškou, vychovají už téměř rok dcerku Ronju, herečka navíc natáčí film se svou opravdu velkou rolí a do toho stíhá vystoupení při letních festivalech. V sobotu zpívala rodačka 
z Kolína pod zříceninou hradu Okoř

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies