I když v těchto dnech mají dva hlavní pořadatelé Michaela Štáfková a Jan Motejzík ze Sportovních areálů města Kladna plné ruce práce, našli si čas na rozhovor s Kladenským deníkem.

Jak vás vůbec napadlo uspořádat takový závod?
Michaela: První myšlenka byla, že v Kladně a okolí žádná podobná akce není. Takové outdoorové závody pořádají hodně na Moravě. Jsme hodně akční a máme kolem sebe lidi podobného rázu, kteří nám i říkali, že jim tu něco takového chybí. Tak jsme se domluvili, že něco připravíme. Chtěli jsme, aby to nebyl klasický outdoorový závod s využitím klasických disciplín, jako jsou kajak, paintball či například lano. Bylo pro nás důležité zasazení do Kladna  a aby závodníci navštívili specifická místa, která se k město váží historicky i průmyslově. Je to poznávání s adrenalinem.

První závod se konal v září 2011. To jste nevěděli, co od reakcí účastníků můžete očekávat a také co vše se může na trati stát.
Michaela: Organizace byla v pohodě, jelikož s přípravou velkých sportovních akcí máme zkušenosti už několik let. To bylo bez problému. Spíše jsme se báli, aby se někomu něco nestalo. Vzhledem k tomu, že nás všichni závodníci postupem času ujistili, že jedou na vlastní nebezpečí a že i počítají s možným úrazem, přestali jsme se bát. I když to není tak docela pravda, já se bojím vždy od začátku až do konce. Oddychnu si, až když všichni dojedou. Samozřejmě, že z hlediska bezpečnosti jsme napojeni na záchrannou službu a i lidé, kteří jsou na stanovištích, jsou z vodní záchranné služby, trenéři či instruktoři, již mají kurzy první pomoci.
Jan: Na stanovištích jsou profesionálové, kteří předvídají i možné problémy a snaží se jim vyhnout.
Michaela: Na lezecké aktivity vždy vybíráme profesionály mající certifikáty, bez toho bychom je ani nevzali.

Při přípravách letního závodu už jste počítali i se zimní variantou, nebo to nějak vyplynulo?
Jan: Chtěli jsme dělat Přežít Kladno jednou za půl roku a vyšlo to právě na zimu.

Zájem týmů je vysoký.
Michaela: Zatím dvojnásobek.
Jan: Pořád se přihlašují.

Do kdy se mohou závodníci přihlašovat?
Michaela: Až do soboty. Když se přihlásí dříve a zaplatí startovné, mají ho levnější. Ale jinak se mohou klidně přihlásit i na startu.

Jak vznikají disciplíny? To si spolu sednete a vymýšlíte?
Michaela: Přesně tak, sedneme si a Honza začne chrlit nápady jeden za druhým. A já mu na to odpovídám: To je málo nebezpečné nebo pro změnu moc nebezpečné. Pak to upraví tak, aby to bylo akorát.
Jan: To je taková cenzura. Když cestuji po Kladně, koukám se kolem sebe a vidím to. Říkám si, že by to bylo dobré místo.
Michaela: Jsou místa, o kterých Kladeňáci vůbec netuší. Také proto je na ně zavádíme, aby je poznali. Na závod sem jezdí také Pražáci, přemýšleli jsme, zda nebudou mít domácí výhodu a zjistili jsme, že vůbec. Protože Kladeňák si myslí, že své město zná, čili moc nepřemýšlí kudy se tam dostat, málo se dívá na mapu a jede podle zkušeností, což se ne vždy vyplatí.

Vím, že máte plány rozšířit tento závod i do jiných měst.
Michaela: S tímto nápadem přišel náš ředitel Lukáš Kubica, jelikož se mu závody velmi zalíbily. Chce podpořit tuto aktivitu v celé republice. Přemýšleli jsme, jak to udělat. Chceme zachovat myšlenku toho, aby závodníci poznali město z jiného úhlu, aby to nebylo o tom, že přijdeme do jiného města a uděláme klasické disciplíny.

Kolik je na sobotu naplánovaných stanovišť?
Jan: Šest stanovišť a tři místa s indiciemi. Čili devět míst plus v cíli desáté.

Nějaká bude podle vás nejtěžší?
Jan: Výběh do třináctého patra jednoho z věžáků v Rozdělově. Nebo tahání figuríny, která je stejně těžká jako člověk.

Mají si s sebou závodníci něco vzít?
Michaela: Povinné jsou cyklistická helma, občanský průkaz, kartička pojišťovny a do dvojice alespoň jeden mobilní telefon. Dobré je mít s sebou tužku, svačinu a notýsek. Zakázané je používat navigaci.

Přežít Kladno

Survivalový závod Přežít Kladno se koná jednou za půl roku v letní a zimní variantě. Je určen pro dvojce, které závodí v kategoriích muži, ženy a smíšené.  Na startu dostane každý mapu s vyznačenými stanovišti a papír s důležitými telefonními čísly na pořadatele. Pokud se cokoliv stane, je nutné jim zavolat. Pořadatelé mohou pomoci i s přetrhaným řetězem či píchnutou pneumatikou. Je dobré mít batoh se svačinou a náhradní rukavice.