Procházka lesem
Vedoucí Odboru životního prostředí Magistrátu města Kladna (OŽP MMK) Radovan Víta kvůli tomu inicioval společně s revírníkem LČR Viktorem Veselým pro milovníky lesa procházku mezi porosty s odborným výkladem.
Ta se uskutečnila v sobotu ve 13 hodin, jak bylo předem avizováno. Výchozím bodem byl kladenský aquapark. Těch, které situace skutečně trápí, informaci včas zaznamenali a mají zájem o les, přišla celá dvacítka. Kladenský deník také nechyběl.
Dotazy a námitky
Dotazů padalo mnoho, stejně jako námitek. Více než dvouhodinová exkurze lesa, kdy jsme v sobotním mrazivém počasí společně prošli různými úseky, ukázala, že je vše v souladu s takzvaným desetiletým plánem i mapou území. Tam, kde se před časem kácelo, jsou dnes v zemi náhradou mladičké sazenice budoucích stromů.
Les není charita
Poznatkem a mírným zklamáním bylo pro účastníky vycházky zjištění, že i v lese zvláštního určení, jímž je Lapák, je prioritou finanční zisk z těžby. „Domnívala jsem se, že zde platí pravidla jako při údržbě lesoparku či veřejné zeleně, ale není to tak. Zisk je prvořadý, jako v hospodářském lese,“ řekla účastnice setkání a iniciátorka petice Renata Luxová.
Záměr je v lese hospodařit, dřevo vytěžit a prodat ho. Z toho mají organizace přiměřený zisk
„Na nás je, abychom to dělali co nejšetrněji. Les není charita, ani nezisková organizace. Je to hospodářská činnost,“ upozornil Radovan Víta.
To ale ochránce přírody uspokojit nedokáže. „Před nedávnem jsem četl vyjádření mluvčího LČR, že kácení se děje z naléhavých důvodů. Že oni by vlastně ani těžit nechtěli. A dnes nám zase jiní tvrdí, že je potřeba těžit a mít zisk a vyrábět nábytek. Jsme z toho trochu překvapení,“ řekl Petr z Kladna. Na to ostatní přítomní jednohlasně prohlásili:„Nechceme peníze, chceme les!
Revírník vysvětluje
Přítomný revírník LČR Viktor Veselý v lese několikrát zdůraznil a lidem vysvětlil, že podle dokumentace je mnoho dřevin na Lapáku přestárlých, což dokazují hnědé, fialové, šedé a tmavě zelené plochy na mapách.
„Barevné odlišení ukazuje, že některé plochy lesa jsou dávno za zenitem a stromy staré 90 i 100 let. Plochy, které je třeba smýtit, nedosahují ani hektar, jenž je povolený. Například na křižovatce U kolotoče je to 0,68 HA. Vše je podle zákona,“ vysvětlil revírník.
Zákon dodržují
Na námitky přítomných že za socialismu se kolem Kladna plošně nekácelo, odpověděl revírník následovně: „Od Marie Terezie platí, že les se musí obnovovat. Když je řeč o minulém režimu, naši předchůdci běžně dělali holiny 3 4 hektary v kuse. To dnes neexistuje! Běžte se podívat na Mrákavy nebo k rozdělovskému hřbitovu, tam je vidět plocha, jak se to dělalo před třiceti lety. Kdokoli by to udělal dnes, šel by proti zákonu,“ uzavřel revírník Viktor Veselý.
Důležitý poznatek