VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lidé bojující za Berounku zuří, přehrada by údolí řeky zničila

Střední Čechy – Vlna kritiky se v současné době snáší od obyvatel Křivoklátska a chatařů z rekreační oblasti na starostku obce Lety u Dobřichovic Barboru Tesařovou. Ta se, mimo jiné, v pořadu České televize Nedej se, který se zabývá aktuálními ekologickými kauzami, nechala slyšet, že výstavba retenční nádrže nijak příliš neovlivní zdejší přírodu.

21.4.2016
SDÍLEJ:

Čistá Berounka 2012Foto: Archiv MAS Rakovnicko

Pořad Nedej se odvysílala Česká televize v neděli. Hned následující den dorazily do redakce regionálního Deníku reakce, a to zejména přes sociální síť Facebook či na mailovou adresu. Obyvatelé Křivoklátska především reagují na podle nich zcela mylné úvahy starostky Tesařové. Ta by chtěla, aby byla Berounka regulována pomocí takzvaného suchého poldru, navíc si myslí, že výstavba hráze nejenže ochrání obyvatele a majetky na dolním toku Berounky, ale k tomu všemu ani údajně nedojde k zásadní změně zdejší krajiny.

„Jiné možnosti než skutečně někde zpomalit řeku, zastavit vodu na horním toku, nebo prostě tak, jak je v současné době regulovaná Vltava, nejsou. Berounka má jedinou nádrž, a to jsou Hracholusky na Mži. Skutečně nevidím jinou možnost, než tímto způsobem regulovat i Berounku," nechala se slyšet starostka Tesařová a ještě dodala: „Nemyslím si, že by suchým poldrem, který se plánuje na řece Berounce, alespoň podle toho, co představilo Povodí Vltavy, došlo radikálním způsobem k tomu, aby se zdejší příroda nabourala. Tam bude maximálně stát čtyřicetimetrová hráz, sypaná. Voda tam přijde a zase odejde, tak jako by přišla a odešla. Jenom bude vyšší." Právě tato pasáž nejvíce rozčílila některé obyvatele a rekreanty z Křivoklátska. Ti tvrdí, že buď má starostka Barbora Tesařová k dispozici zkreslené informace, nebo nezažila ani jednu povodeň.

„Naprosto chápu, že obyvatelé na dolním toku Berounky se snaží ochránit svá obydlí, majetky. Ani my nechceme, aby při povodni docházelo 
k ničení majetku. Nicméně je celá řada jiných opatření, která mohou razantním způsobem snížit škody povodní a která jsou blízká přírodě. Retenční nádrž jím rozhodně není. Paní starostka buď nezažila povodně, nebo má mylné informace. Při povodni s sebou voda nese také odpad, bahno a další naplaveniny. Toto všechno by zůstalo právě 
v údolí Křivoklátska, v lokalitě v současné době se vzácnou flórou a faunou. Příroda by zde tak byla naprosto zničena. Ze zeleného Křivoklátska by se nakonec stalo smetiště. Paní starostko, povodeň, to není jen voda, ale již zmíněné nánosy, smetí, odpad," napsal Deníku například Rostislav Macák.

Petiční místa Kladensko – Občanská iniciativa Naše Berounka/NE přehradě, jejímž zakladatelem je Josef František Král z Libušína, iniciovala petici proti plánům Povodí Vltavy vybudovat na řece takzvaný suchý poldr, několik desítek metrů vysokou hráz, která by zadržovala vodu v době povodní. To by vedlo k dočasnému zatopení území nad hrází. Mezi místa, kde lze petici podepsat, patří také Obecní úřad v Žilině na Kladensku či Country Club Dřevák přímo 
v Kladně.

„Chápu, že dolní Berounka má problémy se záplavami, ale na druhou stranu, a to je další z názoru lidí, ta sídla nikdy neměla na dolním toku Berounky stát. Podle mého názoru je v tom možná ještě něco dalšího, třeba zájmy rozšířit sídla na dolním toku. Pokud bude oblast chráněna, ceny jsou pak úplně někde jinde, než v území, které proti povodni chráněno není," řekla v pořadu Nedej se Lenka Peterková, starostka obce Roztoky u Křivoklátu, kde by podle jedné z variant studie Povodí Vltavy měla retenční nádrž stát.

Petr Hůla, ředitel CHKO Křivoklátsko v pořadu zmínil, že lidé žijící v okolí Berounky jsou na povodně zvyklí. „Například Kouřimecká rybárna při povodni v roce 2002 nebyla nijak zasažena. Povodeň se tam zastavila nějaké tři metry před prahem stavení," poznamenal Hůla.
„Berounku tvoří Úhlava, Úslava, Radbuza, Střela, Mže, Klabava, Litavka a další menší přítoky. Výstavbu menších protipovodňových hrází, které budou současně plnit účel zadržování vody v krajině, je podle mého třeba realizovat na přítocích. Kdyby už se nastíněný problém pomoci obcím na dolním toku Berounky od záplav musel za každou cenu řešit," řekl Deníku mlynář šlovického mlýna nedaleko obce Skryje Petr Čech. Podle něj zřejmě nikdo kompetentní také nepřemýšlí o tom, že by se zcela zadarmo mohla třetina vody v Berounce regulovat.

„Vždyť mají Hracholusky, tak ať je nechají protékat a jakmile přijde povodeň, tak je včas uzavřou. Celé pásmo tam mají vykoupené, vyklizené a toto řešení by je nestálo ani haléř. A jsou pochopitelně i jiné a šetrnější varianty," popsal Petr Čech a pokračoval: „Zůstal by nám tu znehodnocený kraj Oty Pavla. Odrazující kraj. Nechceme být součástí jakéhosi experimentu, kdy se na Křivoklátsku zcela rozhodí ekosystém. Jen proto, aby se jedné části obyvatel pomohlo, tak se té druhé ublíží. To není řešení. Miliardy korun za přehradu by se měly věnovat do takových opatření, aby pole a lesy zadržovaly vodu, jako tomu bylo před rozsáhlými melioracemi a nadměrným kácením."
Petr Čech poukázal na možnost zborcení hráze: „Když se neudělá dobře, hrozí její protržení a devastace Prahy. Je tu problém s podložím, na který kdysi narazily všechny průzkumy, a jež není pro přehradu bezpečné. Čím větší přehradu udělají, tím více ohrozí hlavní město."
Investice na výstavbu retenční nádrže je plánována ve výši pěti miliard korun, podle Povodí Vltavy by se pak podařilo uchránit hodnoty za třicet miliard korun. Podle ekologů částka pět miliard ale není konečná, stejně jako tomu bývá u takto podobných staveb, peníze by pak raději investovali do opatření blízkých přírodě.

Proti studii Povodí Vltavy na výstavbu retenční nádrže v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, respektive v její nejcennější lokalitě, se vzedmula vlna odporu. Lidé z celé České republiky začali podepisovat petice. V Roztokách u Křivoklátu uspořádali o víkendu protestní akci. Podle starostky Lenky Peterkové splnila svůj účel. Začalo se o problematice mluvit.

„S výstavbou retenční nádrže nesouhlasíme, proto když byla studie zveřejněna, tak se zvedla nejen zde vlna odporu, a jedním z projevů odporu je i tato akce. Ta naše iniciativa bude mít potom dopad, abychom donutili příslušné orgány, které k tomu mají co říci, aby jednaly a dokázaly celou věc zarazit," řekla Peterková.

Jednu petici už odpůrci nádrže na Berounce předali příslušným orgánům. Za několik dnů se jim podařilo sehnat pět tisíc podpisů.
„Dvacet pět starostů z pětadvaceti obcí od Liblína až po Nižbor sepsalo stanovisko proti tomuto vodnímu dílu, které bylo předáno Středočeskému kraji, ministerstvům zemědělství a životního prostředí, ale také České komisi při UNESCO, protože CHKO Křivoklát je rezervací UNESCO. A jako podpora tomuto stanovisku starostů byla organizována petice. Petice trvala pouhé čtyři týdny a podařilo se zde a v okolí sehnat pět tisíc podpisů," sdělil Stanislav Kužel, předseda petičního výboru zmíněné petice.

Kužel zmínil, že důvod zorganizování petice byl prostý. Zatímco starostové dotčených obcí nebyli přizváni k tvorbě studie na vybudování retenční nádrže, starostové obcí na dolním toku, jako například obce Dobřichovice, které by byly konzumenty výhod této protipovodňové přehrady, ti byli k tvorbě studie přizváni.

Prezident Miloš Zeman nepodporuje stavbu přehrady na Berounce Její koryto považuje za cenný přírodní poklad. Řekl to při úterní návštěvě Berouna. Plánovaná retenční nádrž na Berounce by měla sloužit v případě povodní pro zadržení vody. Podle materiálu Povodí Vltavy by stavba vyšla asi na pět miliard korun. Ve studii jsou čtyři možnosti, kde by hráz mohla stát. Všechny jsou nad obcí Roztoky u Křivoklátu. Suchá nádrž by měla přeměňovat povodně až do úrovně stoleté vody na neškodný průtok v objemu dvouleté vody. Rozloha nádrže by podle studie byla mezi 979 a 1006 hektary.Proti přehradě protestují některé obce, s její výstavbou nesouhlasí ani Středočeský kraj. Naopak obce na dolním toku Berounky s jejím vznikem souhlasí. Měla by je v případě stoleté vody ochránit, jinak přehrada nemá být napuštěná. Prezident uvedl, že v mládí četl knihy spisovatele Oty Pavla.„A tyhle knihy mě fascinovaly natolik, že jsem si údolí Berounky několikrát prošel," vzpomínal Zeman. Beroun zasáhla povodeň v roce 2002, město už má nové protipovodňové hráze za desítky milionů. (čtk)

Autor: Miroslav Elsnic

21.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Štich na prvním tréninku s Kladnem

David Štich byl vidět, i když se nepral

Pořadatelem Valníku je tradičně kapela Totální nasazení ze Slaného. Hvězdami osmnáctého ročníku jsou slovenští Horkýže Slíže nebo česká legendární skupina Visací zámek  (na snímku).
6

Slánský festival Valník to rozbalí v letňáku poslední srpnový víkend

Rozdáváme zdarma zápasové poutače

Kladensko - Výzva pro fotbalové kluby z Kladenska! 

OBRAZEM: V Černuci na kolbišti je i o prázdninách stále živo

Černuc - Členové Sportovní stáje Černuc nezahálejí ani o prázdninách. Na kolbišti mladí i odrostlejší jezdci trénují prakticky denně, ať už drezuru nebo skoky pro nejbližší závody.

Jednání o prodeji stadionu má za sebou první kolo

Kladno - Ve čtvrtek došlo k schůzce primátora Kladna Milana Volfa a předsedy výkonného výboru fotbalového klubu SK Kladno, z.s. Josefa Drahoty. Náplní byl odkup stadionu Františka Kloze do vlastnictví města. Ač se o konkrétní částce nemluvilo, je veřejným tajemstvím, že klub požaduje 45 milionů korun.

Ve Slaném letos zazněly již dvě světové premiéry

Slaný - Některá města či obce zorganizují ročně pár koncertů, v jiných se s hudbou dveře netrhnou. Mezi takové patří i Královské město Slaný, kde se hudbě a kultuře opravdu daří.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení