VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Problémem seniorů je klesající kupní síla důchodů

Kladno /ROZHOVOR/ - Místopředsedkyní Svazu důchodců České republiky se na listopadovém sjezdu tohoto sdružení opětovně stala Hana Němcová z Kladna

5.12.2011 8
SDÍLEJ:

Setkání zástupců seniorských organizací s Václavem Klausem Klausem. Hana Němcová z Kladna stojí vlevo od prezidenta České republikyFoto: archiv Hany Němcové

Dvě významné události zažila v posledních několika týdnech Hana Němcová z Kladna. Na 8. sjezdu Svazu důchodců České republiky, jenž se konal začátkem listopadu v Praze, byla opět zvolena do funkce místopředsedkyně. V polovině listopadu pak byla členkou delegace Rady seniorů ČR, kterou na Pražském hradě přijal prezident České republiky Václav Klaus. Hana Němcová, jež se aktivně angažuje v zájmech starobních důchodců, považuje již třetí pozvání představitelů seniorských organizací, sdružených v Radě seniorů ČR, za pozitivní zájem prezidenta republiky o situaci českých důchodců.

Můžete čtenářům představit Svaz důchodců České republiky?
Jedná se o občanské sdružení, které bylo založeno již v roce 1990 s celostátní působností. V prvních letech jsme se kromě zájmové činnosti podíleli i na sociálních otázkách a péči o seniory. Postupně se vytvořila celá řada dalších organizací, jež důchodcům pomáhají a mají podporu v zákoně. Svaz důchodců České republiky se orientuje na spolupráci se společenskými i politickými stranami, které aktivně a veřejně vyjadřují svá stanoviska k sociální politice státu a rovněž k výši starobních důchodů.

Zaměřujete se také na volnočasové aktivity seniorů?
V našich organizacích se zaměřujeme i na volnočasové aktivity, členské schůze a besedy, zveme členy zastupitelstev, poslance, senátory a europoslance v tom kterém regionu. Jsme členy Rady seniorů České republiky sdružující 21 velkých organizací s celostátní působností, V jejím rámci se aktivně podílíme na jednání s vládou, Parlamentem ČR i Senátem ČR.

Jste ale nepolitická organizace.
Jsme nepolitická organizace, musíme však s politiky jednat, jak zlepšit naše současné životní podmínky. Připomínkujeme připravované zákony, hájíme naše oprávněné zájmy, požadujeme pravidelnou valorizaci penzí, nesouhlasíme se zdravotní i důchodovou reformou, podporujeme nutnost sociálního státu zejména z hlediska existenčních podmínek pro důchodce. Jsme, bohužel, v tomto směru jen částečně úspěšní, neboť současná politika státu důchodcům moc nepřeje.

Jakým způsobem informujete své členy?
Svaz důchodců ČR přešel v uplynulých třech letech na využívání internetu v administrativní činnosti i informování veřejnosti. Většinou se totiž celostátní média o české důchodce nezajímají, i když bychom s nimi chtěli spolupracovat. Výjimkou jsou zpravodaje měst a obcí a regionální noviny, například Kladenský deník. Máme redakční radu a web stránky, vydáváme elektronický čtvrtletní Zpravodaj. Uvítala jsem a považuji za ocenění naší práce, když mi nabídla Národní knihovna smlouvu o archivaci celých našich web stránek www.sdcr.cz v programu na trvalé uchování web stránek jako české národní kulturní internetové dědictví.

Kolik má v současné době Svaz důchodců České republiky organizací?
V současnosti je to na místní, regionální i krajské úrovni celkem 132 organizací, ve všech krajích máme ustaveny Krajské rady Svazu důchodců ČR. Ve Středočeském kraji máme organizací deset, z toho tři jsou v Kladně. Vítáme i ustavení nových organizací, záleží na iniciativě občanů-důchodců a ochotě k dobrovolné činnosti, také je to odvislé od finanční podpory měst a obcí. Náklady na činnost totiž nesou především sami důchodci, hradí si veškeré výdaje na zájezdy, kulturní akce, počítačové kurzy, studium na univerzitách třetího věku, společné dovolené a podobně. Pomoc mohou nabídnout i sponzoři, v mnoha případech se to i děje. Středočeská Krajská rada Svazu důchodců ČR by takovou sponzorskou pomoc také uvítala.

Hana Němcová. Místopředsedkyně Svazu důchodců ČR, předsedkyně Krajské rady Svazu důchodců ČR Středočeského kraje, členka předsednictva a členka kolegia Rady seniorů ČR, členka 3. MO Svazu důchodců ČR Kladno. Důchodkyní je od roku 1990. V seniorských organizacích aktivně pracuje od roku 2006. Je vdova. Má syna a dceru, dvě vnučky, dva vnuky a jednoho pravnuka. Jejím největším koníčkem je současná práce pro důchodce, internet, rodina, přátelé. Na Kladenské univerzitě třetího věku úspěšně absolvovala již pět oborů a ve studiu šestého v současnosti pokračuje.

V čem spočívá podpora volnočasových aktivit seniorů?
Na celorepublikové úrovni máme například rekreační komisi a každoročně seniorům nabízíme lázeňské a rekreační pobyty a sjednáváme s poskytovateli přijatelné smluvní ceny i s dobrým komfortem. Jednotlivé organizace nebo i krajské rady si organizují svoji činnost podle místních podmínek a zájmů členů. Jsou to pravidelné členské schůze, besedy, přednášky, různé zájmové kroužky, taneční či pěvecké soubory, výlety, turistika, zájezdy v tuzemsku i do ciziny, společné dovolené, školení na počítači, spolupráce s dalšími společenskými organizacemi, účast jednotlivých členů v univerzitách třetího věku. Dále spolupráce s partnerskými organizacemi na Slovensku, v Německu, Polsku a Rakousku, a tak dále. Opravdu je ta činnost rozmanitá a přiměřená vyššímu věku seniorů a jejich zájmům. Ve Středočeském kraji nyní jednám s německo-českou nadací Brücke - mosty o spolupráci se seniorskou celorepublikovou organizací spolkové země Sasko, v malé organizaci Svazu důchodců ČR v Kamýku nad Vltavou mají za výrazné podpory obce několikaletou dobrou spolupráci s důchodci z Polska.

Co nejvíce seniory v dnešní době trápí?
Je to snižující se kupní síla důchodů. Přes šedesát procent z nich průměrného důchodu v republice nedosahuje. Přibývá těch, kteří se ocitají na prahu chudoby a budou se tam řítit dál a dál. Nejen v Praze, ale i v jiných městech rychle rostou nájmy, senioři mnohdy nemají šanci odejít z větších bytů do menších a ocitají se v bezvýchodných situacích, kdy jim na nájmy nezbývají peníze. V republice je přes dva a čtvrt milionu starobních důchodců. Je mnoho těch, kteří berou měsíčně důchody ve výši šesti až sedmi tisíc korun. Zkuste s tím důstojně vyžít.

Kladno má v tomto směru nějaká specifika?
Jsou naprosto stejná jako v jiných krajích. Byla jsem však upozorněna, že i v Kladně mají bývalí havíři – senioři podobné problémy s privatizací a následným prodejem hornických bytů jako tomu je v Ostravě. Rada seniorů České republiky může v této kauze podávat nějaké podněty, musí mít k tomu ale patřičné podklady. Snažíme se situaci důchodců v mnoha případech zlepšit, ale nejsme všemohoucí.

Kolik mají zdejší organizace členů?
Senioři, kteří právě odcházejí do důchodu, se cítí většinou ještě mladí a mnozí nemají ještě potřebu se výrazně aktivně sdružovat, záleží však vždy na konkrétním regionu či místě naší organizace. Postupně ale tito lidé zjišťují, že jsou stále více osamoceni, zůstanou jen nejbližší přátelé, rodina. Zvyšuje se věk dožití a senioři pak často svůj postoj přehodnotí. Zájemců o členství ale máme stále dost. Když jsme v roce 2009 zakládali v Kladně již třetí místní organizaci a zveřejnili výzvu v médiích, včetně Kladenského deníku, na ustavující besedu tehdy přišlo asi 120 zájemců. A tato organizace má nyní již cca 200 členů, účast na pravidelných besedách i akcích je stále vysoká a činnost velmi dobrá.

Týká se to všech místních organizací?
V 1. místní organizaci Kladno je to podobné i s počtem členů a ve 2. základní organizaci Kladno také. Zde mají kolem 100 členů. Problém v Kladně máme v nedostatečné kapacitě sálů, kde bychom se mohli scházet. Nemáme žádné dotace, abychom mohli platit velké nájemné například v domě kultury. Velmi nám však vychází vstříc Hotel Kladno a restaurace U Meisnerů.

Kde dále v okolí působíte?
Další organizaci v nejbližším okolí máme ve Slaném, kde mají také více než 200 členů. Pro jejich činnost poskytuje město zdarma klubovou místnost a penzion pro seniory společenskou místnost. Větší akce pořádají v restauraci Na Střelnici. Je škoda, že kladenští důchodci nemají vlastní klubovou místnost, kde by se mohli scházet častěji v různých kroužcích a při zájmových činnostech, jako je tomu v mnoha městech a obcích v republice. Jednám o založení dalších našich organizací v kladenském regionu, uvítám i pomoc jednotlivců či kolektivů zapojit se do našich aktivit. Informace a kontakt máme na web stránce Krajské rady Svazu důchodců ČR na www.sdcr-stc.estranky.cz.

Jaké výhody seniorům členství ve Svazu důchodců ČR přináší?
Je to především pocit sounáležitosti. Toho si mnozí váží, že mohou získat nové přátele, společně se účastnit zájezdů a dovolených, být nějakým způsobem aktivní, scházet se s vrstevníky. Členský příspěvek na jeden rok stojí padesát korun. Za to mají přístup k informacím na celosvazových web stránkách www.sdcr.cz, ve svazovému Zpravodaji, mohou odebírat měsíčník Doba seniorů, který vydává Rada seniorů ČR.

Jak je to s počítačovou gramotností seniorů?
Zaměřujeme se například na kurzy počítačové techniky pro začátečníky i pokročilé. Zájem je obrovský, jsou neustále naplněny. Mnohé organizace v republice mají své konkrétní zástupce v komisích nebo pracovních skupinách krajské a komunální samosprávy. Za Středočeský kraj jsem v poradním sboru radní pro sociální otázky Středočeského krajského úřadu v Praze. Ve Středočeském kraji se mi podařilo docílit, že se všemi deseti organizacemi SDČR komunikuji mezi pravidelnými čtvrtletními zasedáními hlavně elektronicky, šetří to čas i náklady na poštovné, můžeme řešit situace či nabídky na činnost bez průtahů.

Na jaké téma jste diskutovali jako zástupci delegace Rady seniorů ČR při nedávném setkání s prezidentem Klausem?
Setkání trvalo asi pětašedesát minut a debata byla velmi zajímavá. Pan prezident se zajímal o práci našich seniorských organizací, přivítal, že mezinárodní organizace EURAG přesídlila do Prahy a do funkce generálního sekretáře byla zvolena inženýrka Steinová. Témat bylo dost, třeba i o mezigenerační solidaritě a negativních náladách mladých vůči seniorům, podporované některými médii. Prezident Václav Klaus nás na závěr setkání seznámil se svým pohledem na valorizaci důchodů, reformy i společenské postavení seniorů. Tato tři setkání s prezidentem republiky v jeho funkčním období jsou pro seniorské organizace přínosná.

Jaké jsou vaše vize do budoucna?
Mám představu, že by se v Kladně mohl utvořit poradní orgán důchodců podobného zaměření, jako byl nyní založen ve Frýdku-Místku. Podobné poradní sbory totiž fungují už dlouhodobě v mnoha dalších menších či větších městech a obcích v celé republice a úzce spolupracují se zastupiteli a primátory i hejtmany krajů v záležitostech důchodců. Tvoří ji zástupci různých organizací, které v místě se seniory pracují. Takováto zpětná vazba je vždy přínosná pro obě strany. I když v Kladně jsou důchodci zastoupeni v různých komisích magistrátu, oficiální poradní sbor však utvořen zatím není. V Kladně fungovala téměř tři roky Liga seniorů. Vznikla na popud magistrátu a sdružovala nejen tři zdejší organizace Svazu důchodců ČR, ale i diabetiky, místní organizaci Českého svazu žen, Českého svazu bojovníků za svobodu, Československé obce legionářské, klub důchodců Poldi, klub důchodců magistrátu a svaz tělesně postižených. Pořádali jsme soutěže, společenská odpoledne, divadelní představení k Mezinárodnímu dni seniorů, různé besedy a přednášky i kulaté stoly s politiky. Letos vše ztroskotalo na nedostatku peněz. Dlouhodobě úspěšná zůstává spolupráce s kladenskou Fontánou, kde důchodci již mnoho let navštěvují například Kladenskou univerzitu třetího. věku, jazykové a počítačové kurzy, kroužky ručních prací, společenské akce, využívají pečovatelskou službu a podobně. Jsme v kontaktu s městskou policií, kde pravidelně dělají pro důchodce besedy nebo strážníci chodí s informacemi přímo do kladenských organizací. Tuto spolupráci jsem iniciovala už před třemi lety. Při divadelních představeních k Mezinárodnímu dni seniorů jsme vybírali dobrovolné vstupné, které jsme předávali dětskému rehabilitačnímu stacionáři Zvonek. Vznikla určitá tradice, kdy děti z tohoto stacionáře nás zvou na Vánoce a k Mezinárodnímu dni dětí na besídky, my jim z vlastních peněz kupujeme hodnotné dárky. Někteří jsme se teď dohodli, že se Zvonkem budeme spolupracovat dále. Důchodci totiž umí pomáhat nejen sami sobě pod heslem Důchodci důchodcům – aby nikdo nebyl sám, ale i dalším potřebným.

Autor: Robert Božovský

5.12.2011 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete.
AUTOMIX.CZ
54

GALERIE: Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete

Daniel Kružík se vrátil do Kladna.

Kružík byl rok pryč. Vandr ale považuje za užitečný

Práce na rekonstrukci pergol v Kladně zdárně pokračují

Kladno /FOTOGALERIE/ - Práce na rekonstrukci pergol na třídě Československé armády, které vyjdou zhruba na 25 milionů korun, město zahájilo už na jaře. Po jejich ukončení by se měla podloubí a přilehlé okolí zásadně změnit. Ještě na počátku léta si místní stěžovali, že se dělníci prý moc nepředřou, nicméně, v současnosti to vypadá, že už skutečně více přiložili ruku k dílu. Ať už to na první pohled vypadá pro laika jakkoli, podle mluvčí kladenského magistrátu Lenky Růžkové, by měla být ulice hotová dokonce dříve, než stanovuje prosincový termín. 

Krimimix: Rozbitá výloha, vykradené auto i opilá cyklistka

Kladensko - Přinášíme vám přehled krimi zpráv z regionu.  

Trenér kladenské U19 Brabec má ze sezony obavy

Kladno - Už v pátek vstoupí do nového ročníku fotbalové České ligy U19 dorost Kladna. V premiéře přivítá v 10.15 hodin rezervu pražské Slavie.

Bezohledný řidič ohrožoval lidi, policie proto žádá o spolupráci

Kladno – Kladenští policisté žádají občany o spolupráci. Hledají poškozené lidi, které dvavatřicetiletý muž ohrozil svou nebezpečnou a riskantní jízdou v ulicích Kladna. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení