Práce na oponě o rozměrech 9,2 metru na 6,5 metru by měly být hotové do šesti měsíců a vedení města na tuto investici uvolnilo 2,2 milionu korun ze svého rozpočtu. Dílo vytvořil malíř, ilustrátor, jevištní a kostýmní výtvarník Josef Wenig. Oponu u něj objednala Městská spořitelna u příležitosti svého výročí v září 1929.

Obrovské plátno muselo opustit prostory divadla na začátku jeho rekonstrukce. Odtud opona putovala do speciálního skladu Poldi Kladno. „Ve skladu je stabilní teplota od 18 do 22 stupňů Celsia a vlhkost 40 procent. Ze skladu byla opona následně převezena do Prahy," vyjádřil se akademický malíř a restaurátor Tomáš Záhoř, který měl na starosti technický dozor při převozu a vypracoval restaurátorský návrh.

Při stěhování bylo nutné oponu opatrně navinout na takzvanou návinku. Jedná se o papírový tubus, jenž má pro tyto účely hned několik výhod. „Dá se sehnat v extrémních rozměrech, není těžký a je velmi pevný. Při práci samotné se nejprve bude muset odstranit staré podlepení," naznačil postup prací Tomáš Záhoř.

Restaurátorům nejvíce přidělaly práci neodborné zásahy, které se na oponě v průběhu let velmi podepsaly. Jako první musel akademický malíř a restaurátor Tomáš Berger sehnat dostačující ateliér. Ten musel být nejen prostorný, ale další podmínkou byla i dřevěná podlaha, jelikož oponu bude nejprve nutné vyžehlit.

„Dále musíme plátno zbavit nepůvodního podlepení. Je na ní několik míst, která byla velice neodborně zalepena gázou. Tím na oponě vznikly boule," vyjádřil se restaurátor Tomáš Berger. Až odborníci sejmou přelep, začnou plátno napínat a malbu znovu podlepí. Jakmile bude toto hotové, přijede řada na barevnou vrstvu.

„Malbu budeme čistit, retušovat a tmelit. Použijeme moderní barvy, které jsou kvalitnější a trvanlivější. Dnes máme mnohem větší výběr barev, než měli mistři tehdy," doplnil malíř, který restauroval také oponu Národního divadla v Praze.

Kladenská opona nese název Práce, spořivost, věda a umění. Autor na ní symbolicky charakterizoval Kladno. Na výjevu jsou symbol kladenských hutí, nová budova spořitelny, Mariánské sousoší i rytíř z kladenské radnice. Josef Wenig vytvořil pomocí kombinace několika žánrů a témat oslavnou vizi prosperity průmyslového centra. Jsou zde vedle sebe symbolické a alegorické vyobrazení tradičních kulturních ideálů spolu 
s portréty protagonistů města. Vedle dámy v civilní podobě s národními symboly v klíně je zde alegorická postava hudební múzy v podobě dospívající dívky. Jsou zde také elegantní bohyně dobového života.

„Opona má nejen uměleckou, ale především historickou a citovou hodnotu. Pro Kladno je to jedinečná, neopakovatelná věc a my k tomu tak přistupujeme. Až se otevře opravené divadlo a opona v něm bude vlát mohou si návštěvníci říci : „To je naše opona!" uzavřel malíř a restaurátor Tomáš Berger.