Největší sbírku pelargonií má v Libušíně

Za uplynulých sedm let se stala největší pěstitelkou a sběratelkou pelargonií u nás a zasvěcení tvrdí, že i v Evropě.

Sonia Carraro žije se svou rodinou v Libušině čtyři roky. „Původem jsem z Chomutova. Jakmile jsem udržela pastelku, zalezla jsem do koutku a čmárala. Už v základní škole mě bavilo šít. Po základce to vyhrálo návrhářství, textilní průmyslovka v Brně,“ vzpomíná Sonia.

Ráda navrhovala módu. „Bavila mě matematika a chemie. K tomu mám dobré prostorové vidění. Po škole jsem začala šít dětské oděvy, od miminek až po školáky, a docela to šlo, než přišli Vietnamci,“ vypráví.

Záběr jejích profesí se rozšířil. Učila v Žatci švadlenky, následovalo technické šití pro automobilový průmysl a poté pracovala jako revizorka kvality klimatizace pro vozidla, kde poznala manžela s italskými předky.

S muškáty to u Soni Carraro začalo nevinně, ještě když bydlela v Kladně. Čtyři balkony bez kytek vypadaly chudě a tak nákup několika sazenic všechno změnil. „V té době začala moje záliba ke květinkám. Zaslechla jsem, že existuje klub pelargonií a sídlí v Loděnicích. Neměla jsem tušení, co z toho vzejde,“ říká Sonia.

Klub je jediným v Čechách i na Moravě. Má padesát členů. Sonia Carraro má nyní největší sbírku v republice, nakupuje přes internet a sama si rostlinky šlechtí.

Její rozkvetlá a upravená zahrada to jen potvrzuje. Ta zimní u domu už nevyhovuje, tak na pozemku vyrostl velký skleník. Ten ale už také nestačí. Vždyť 1400 kusů kultivarů, to už je pořádná porce.

Muškáty pocházejí z Afriky, z okolí Kapského města, kde je stabilní teplota, ale fouká vítr, proto se jim v horách daří. Existují tisíce druhů. Se šlechtěním začali Angličané. Dnes jsou k vidění muškáty střapaté, tulipánokvěté, růžičkokvěté, karafiátové, voňavé a dokonce jedlé, dále angličanky, botanické a mnoho dalších.

V domě je vidět, že dvě dcerky se pomamily. Všude jsou pastelky, vystřihovánky, výkresy, lepidla, ale i zvířata. Sedačku a křeslo obsazují kočky Eliška, Čertík, Mourek, v pracovně si štěbetá andulka Sněhurka a zahradu okupuje border kolie Myška.

„V zimě kytky nechtějí nic, tak šiji, v poslední době patchwork. Rádi cestujeme a fotím, nejraději krajinu a makro. Na fotce mi vadí lidé. Nemám vztah k portrétům, zato si dovedu hrát hodinu s kapkou vody a beruškou. Chtěla bych mít vlastní řadu pelargonií. Radost mám ze dvou, které se mi podařilo naroubovat. Jediný náš šlechtitel muškátů, pan Bradna, zemřel a nástupce nemá, tak se snažím,“ s úsměvem řekla sympatická brunetka Sonia Carraro.

Autor: Břetislav Kostka