Důvodem jsou stížnosti občanů žijících v blízkosti ubytoven. Těm se nelíbí, že někteří nájemníci dělají nepořádek a chovají se hlučně.

„Po dohodě s městskou policií se proto více zaměřujeme také na kontroly rušení veřejného pořádku u ubytoven. Dále tu ve spolupráci se sociálním odborem provádíme šetření. Naším cílem není komplikovat život těm, kdo v ubytovnách bydlí, ale podle možností dohlédnout alespoň na pořádek v okolí," řekl náměstek kladenského primátora Miroslav Bernášek s tím, že nájemníci ubytoven musí dodržovat pravidla klidného soužití ve městě.

Magistrát v kontrolách úzce spolupracuje také s úřadem práce, finančním úřadem, hygieniky, hasiči a policií. „Je to v zájmu těch, kdo v ubytovnách žijí, aby bylo pravidelně kontrolováno dodržování bezpečnostních a hygienických norem. Jedině tak lze zabránit negativním vlivům, které ubytovny mohou mít, ať už na své obyvatele, nebo na okolí. Zároveň kontroly ukáží, zda jsou v ubytovacích zařízeních dodržovány všechny hygienické a další normy," konstatoval Bernášek.

Aby radnice zjistila, kolik je ubytovacích zařízení ve městě, zavedla už před časem poplatek za každého ubytovaného. Ten se týká nejen zmíněných pětatřiceti ubytoven, ale i jedenácti hotelů a penzionů. Pět ubytoven tento poplatek řádně nezaplatilo, bylo tak s nimi zahájeno daňové řízení. V případě, že ani po výzvě tuto povinnost nesplní, hrozí jim pokuta.

Podle primátorova náměstka by kvůli byznysu kolem ubytoven měl být upraven zákon o příspěvcích na bydlení. Ten by měl narovnat ceny nájemného v ubytovnách a městských bytech. „Ubytovny nyní mají často několikanásobně vyšší nájemné," uvedl Bernášek. Do Kladna i kvůli tomu každoročně od státu směřuje na příspěvcích na bydlení pro sociálně slabší 25 milionů korun.

Ubytovny budou také součástí studie o vlivu heren na území města. Její zpracování zadalo na svém posledním zasedání zastupitelstvo městské radě.