Pod záminkou výhry zahraničního zájezdu jsme zavolali šesti náhodně vybraným lidem. Čtyři z celkového počtu naši nabídku záhy po představení agentky cestovní kanceláře odmítli. Zbylé dvě výherkyně nám řekly i datum narození, výši příjmu a čas, kdy bychom nikoho nejspíše nezastihli doma.

„Blahopřejeme, jste výhercem devadesátiprocentního slevového kuponu na zahraniční zájezd,“ uvedla se v telefonní rozhovoru redaktorka. Následně se kvůli zaslání nabídkového kalalogu ptala výherkyň na jejich osobní údaje.

„Adresu vám klidně řeknu a ve společné domácnosti bydlíme čtyři,“ odpovídala jedna z Kladeňaček. „Příjem naší domácnosti činí čtyřicet šest tisíc korun. Zavolejte raději odpoledne, protože v dopoledních hodinách většinou nikdo nebývá doma,“ dodala.

Z celkových výsledků vyplývá, že zdrženlivější a opatrnější jsou lidé z menších vesnic. Naopak obyvatelé města se uvedení osobních údajů po telefonu tolik nebrání.

Na závěr celého rozhovoru se redaktorka respondentovi vždy představila a uvedla svou pravou identitu s upozorněním na prováděný test. „Bylo mi to hned podezřelé,“ uvedla první výherkyně. „Viděla jsem na svém telefonu kladenské číslo a došlo mi, že se nejspíš nebude jednat o cestovní kancelář,“ upozornila. „Pokud by ovšem číslo bylo pražské, asi bych tomu uvěřila,“ dodala.

„Jakmile jste se zeptala na adresu, pochopila jsem, že pokud máte mé telefonní číslo, musíte ji přece už znát také,“ upozornila. „Byla jsem zvědavá, co se z toho vyklube a navíc jsem si pořád říkala, že naděje umírá jako poslední,“ pokračovala. „O ten zájezd bych ale opravdu stála,“ smutně dodala.