VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Před 77 lety začala nacistická okupace Kladna

Kladno – V těchto dnech si připomínáme smutnou událost, která předznamenala šest nejtemnějších let v historii města Kladna. Německá okupace zbytku českomoravského území druhé republiky se uskutečnila pod krycím názvem Březnový vítr („Märzwirbel") dne 15. března 1939 a následujícího dne byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava. O dva dny později, to je 17. března, dorazilo německé vojsko i do Kladna.

17.3.2016 AKTUALIZOVÁNO 18.3.2017
SDÍLEJ:

VEDOUCÍ KLADENSKÉ NSDAP Rudolf Steindörfer vítá před kladenským kostelem 21. března 1939 zdviženou pravicí budoucího velitele kladenské posádky plukovníka Horna, který odpovídá vojenským pozdravem. Smutnému aktu přihlíží starosta František Pavel držící v Foto: Foto: SVMK

Zatímco v této době berlínský a vídeňský rozhlas vysílal dezinformace, že v Kladně bolševici zatopili doly a že se zde bojuje dům od domu – zvláště urputně o takzvaný Německý dům v Kročehlavech, Kladeňáci přijali okupaci se zlostnou rezignací podobně jako v jiných místech republiky. Chovali se přesně podle vyhlášky, kterou byl nucen vydat okresní hejtman Faltis:

„Dnešního dne v 6 hodin ráno počne říšskoněmecké vojsko všemi směry obsazovati naše území, aby odzbrojilo naši armádu a případně i četnictvo a policii. Nesetká-li se nikde s odporem, bude obsazení pouze přechodné… Setká-li se se sebemenším odporem, bude to míti vzápětí nejkrutější následky. Vybízím tudíž všechno obyvatelstvo, aby zachovalo naprostý klid a pořádek, a aby postupujícímu říšskoněmeckému vojsku nikdo se neprotivil a ani slovem a ani skutkem toho se nedotkl. Všem nařízením a přáním říšskoněmeckého vojska budiž vyhověno bez jakýchkoliv výhrad a zdráhání."

Také čtěte: Mladík nalezl v Kladně válečnou munici

Změnilo se naopak vystupování většiny kladenských Němců tvrdošíjně v nepříznivém počasí čekajících po dva dny na Wilsonově náměstí (dnes náměstí Starosty Pavla) s hákovými kříži na ´osvobození z českého jha´. Do Kladna stojícího poněkud stranou hlavních silničních tahů na Prahu přijelo německé vojsko až v pátek 17. března dopoledne.

Například pochod promrzlého těžkého dělostřeleckého pluku číslo 60 se zastavil na linii Makotřasy, Lidice a Buštěhrad, kde byly po jedné baterii ubytovány. Obdobně Brandýskem projely od Slaného oddíly motorizované pěchoty a cyklistů a po krátkém zastavení postupovaly dále ku Praze. Sledovat tak bylo možno jen proudy německých letadel mířících obsadit pražská letiště.

Několik set kladenských Němců se i ráno 17. března 1939 opět natěšeně shromáždilo před radnicí. A toho dne se už dočkali. Nejdříve se chvíli před devátou hodinou náměstím mihly dva motocykly s německými vojáky, kteří zde vylepili známé Blaskowitzovy vyhlášky o převzetí moci Říší nad českým prostorem a opět odjely.

Dopoledne situaci ve městě obhlédl bombardovací – průzkumný letoun Dornier Do 17 vznášející se nízko nad střechami domů i hutí a až těsně před třináctou hodinou na Wilsonovo náměstí dorazila motorizovaná kolona německého Wehrmachtu. Z dobového tisku: „Byla uvítána nadšenými projevy kladenských Němců, kteří házeli na auta a do náručí vojáků květiny. Náměstím zazněl pozdrav Sieg heil!"

Nepřehlédněte: Odešel Václav Hanf, jeden z dětských pamětníků vyhlazení Lidic

Z jednoho nákladního auta seskočil velitel poručík Adam. Podle snímků nešlo v jeho případě o žádný vzor árijského nadčlověka, ale spíše o ošklivého výrostka v nepadnoucí uniformě. Adama nejprve uvítal vůdce kladenské německé národnostní skupiny a vedoucí místní NSDAP Rudolf Steindörfer, jinak vysoký úředník Poldiny hutě.

Adam se pak v jeho společnosti odebral na radnici, kde s typicky německou nadřazeností jednal s kladenským starostou Františkem Pavlem. Celý přejímací akt byl zakončen reprodukovanou hudbou vysílanou rozhlasovými vozy říšského ministerstva propagandy.

O tom, že na likvidaci zbytku Česko-Slovenska měly významný podíl také nacistické bezpečnostní a represivní síly, se Kladno přesvědčilo ještě téhož dne, tedy 17. března. Před 19. hodinou vjel na Wilsonovo náměstí další motorizovaný oddíl osobních a nákladních aut, motocyklů a autokarů ochranné policie (Schutzpolizei – Schupo), podle dopravních značek ze saských Drážďan.

Psali jsme: Máte doma snímky pamětní desky obětem náletu v Kladně? Určitě se přihlašte

Vozy 5. praporu 1. německého policejního pluku majora Braiera stály na náměstí v několika řadách a vzadu kouřila polní kuchyň, kde podával kuchař dětem hrnky s černou kávou. Byl to podobný propagandistický trik jako krmení vyhladovělých Čechů z pomocného vlaku Bayern ve stanicích Kladno, Kročehlavy, Buštěhrad, Dubí a Rozdělov. Celá situace s tradičním německým Eintopfem – jídlem z jednoho hrnce – by vyvolala jen útrpný úsměšek, kdyby se nenašlo i několik vypočítavých, kteří se ochotně s kbelíkem postavili do fronty, aby měli něco pro prasátka. Germáni je hned ofotografovali a poslali obrázky do světa. Byli to ale naopak zmrzlí němečtí vojáci, kteří se doslova cpali naší českou šlehačkou a masem a posílali potraviny i domů do Říše, kam už dolehla nouze válečného hospodářství.

Německá policie začala ráno 18. března úřadovat v prvním patře kladenské radnice, kde jí byly uvolněny místnosti právního oddělení a říšskoněmecké hlídky se téhož dne začaly objevovat v ulicích a dohlížet na dodržování prvních vyhlášek vydaných kladenským oberlandratem (vrchním zemským radou) Otto Meuselem.

V kladenském okrese bylo zatčeno 237 osob

Pro jeho úřadování byly urychleně uvolněny místnosti v přízemí okresního úřadu. Přestože se dobový tisk snažil líčit co nejpřátelštěji vzniklé soužití v ´nové době´ realita byla zcela odlišná. Zatímco Němci obsazovali české země, do věznic putovali už 16. a 17. března 1939 první zatčení v rámci předem pečlivě připravené Akce mříže (Aktion Gitter).

Nápor společné akce okupantů a nyní i protektorátních četníků zasáhl zejména německé emigranty, antifašisty a komunisty. Jen v kladenském okrese bylo v jejím rámci zatčeno 237 osob, v politickém okrese Slaný pak dalších 117. Třetí přesun do Kladna uskutečnily jednotky německé branné moci 21. března 1939. Dopoledne přišli v mrazivém dni směrem od Buštěhradu dělostřelci a po obědě za přihlížení německých davů pěchota s plukovní hudbou. Nešlo o žádné elitní formace německé bleskové války (Blitzkrieg), ale o pěší jednotky doprovázené koňmi s povozy.

Jejich velitele, plukovníka Horna, oslovil před 15. hodinou před radnicí oberlandrat Otto Meusel a inženýr Steindörfer, za město Kladno pak promluvil starosta František Pavel a četnický major Josef Vít, který se záhy stal horlivým kolaborantem. Vedle kladenských kasáren se i Školní (dnes Amálská) a okolní ulice rázem proměnily v jedno velké vojenské parkoviště, neboť Masarykova škola práce, průmyslovka a II. měšťanská škola se změnily v další provizorní kasárna. Občané také s údivem zjišťovali, že někteří z Němců dovedou obstojně mluvit česky, nepochybně se jednalo o obyvatele Sudet, donedávna ještě oblékajících československou uniformu.

Však také podle vzpomínky H. Macákové, uložené ve Sládečkově vlastivědném muzeu, se nechávali slyšet: „Počkejte, až místo nás přijdou „černí" to teprve uvidíte!" „Černými" byli myšleni příslušníci tajné státní policie. A jak se ukázalo po zřízení kladenské služebny Gestapa 1. října 1939, nebyla to rozhodně planá hrozba.

Mohlo by vás zajímat: Němci se okupace Kladna báli, zabrali ho jako poslední město

K oficiální slavnostní přehlídce říšských jednotek dislokovaných v Kladně došlo v neděli 26. března 1939 na kladenském náměstí. Po půl jedné sem přijela z Prahy auta, z nichž vystoupil v doprovodu své suity generál 24. pěší divize Wehrmachtu Friedrich Olbricht a po defilé, které si prohlédl spolu s velitelem kladenské posádky, plukovníkem Hornem, a dalšími, ke svým vojákům promluvil.

Druhá vojenská ´paráda´, na které si nacisté tolik potrpěli, se uskutečnila na prostranství před budovou Bratrské revírní pokladny (dnes náměstí Edv. Beneše) za opětovné hojné účasti německých obyvatel dopoledne 20. dubna 1939, a to u příležitosti padesátin Adolfa Hitlera. Proslov o významu tohoto dne pronesl plukovník Horn.

Večer se konal v kladenském divadle slavnostní koncert. V přestávkách doplňovaný německou plukovní hudbou. Divadelní masku přetvářky nacisté definitivně odhodili po zastřelení vrchního strážmistra německé pořádkové policie Wilhelma Kniesta dvěma mladými odbojáři z kladenské průmyslovky v noci ze 7. na 8. června 1939. Krvavé represálie vůči kladenskému obyvatelstvu pak uplatňovali až do samého konce války.

AUTOR: KAREL DRVOLA

Autor: Redakce

Místo události:
17.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Krimimix: Zloději kradli oblečení, nářadí i toaletu

Jak se žena do vody dostala, policie vyšetřuje. Více napoví nařízená pitva.
AKTUALIZOVÁNO
3

V Kladně byla nalezena ve vodní nádrži utonulá žena

Z Romana Přikryla je opět Rytíř

Kladno – Dobrá zpráva pro fanoušky hokejových Rytířů.

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

Nominujte Deník.cz do ankety českého internetu Křišťálová Lupa 2017! Díky vám bude mít Váš regionální Deník šanci dostat se do finálního hlasování v kategorii "Zpravodajství".

Oprava hrdlívské mateřinky spěje do finále

Hrdlív /FOTOGALERIE/ - Již před dvěma roky začala obec Hrdlív coby zřizovatel místní školky plánovat velkou rekonstrukci budovy a jejího technického zařízení. Školka byla totiž postavena svépomocí v roce 1977 a z tohoto data je zřejmé, že za tak dlouhou dobu fungování nebude moci poskytnout dětem podmínky, jaké by si zasloužily.

V Braškově se hrálo a vzpomínalo

Braškov – Oslavy devadesátin braškovského fotbalového klubu se nakonec vydařily, byť počasí nevěstilo nic dobrého. Bouře z pátku na sobotu pomuchlala připravené přístřešky pro hosty, které pořadatelé ve spolupráci s hasiči stihli dát do začátku žákovského turnaje do pořádku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení