Co vás vede k vaší aktivitě bojovat za Berounku bez přehrady?

K této řece mám citový vztah. Často k ní jezdíme. Berounku mám spojenou s nesčetným množstvím historek a zážitků z různých vandrů a s vodáctvím. Pochází odsud rodina mé manželky, a to přímo z oblastí dotčených plánovanou přehradou. Vlastní zde různé pozemky, takže se nás vzniklá situace týká nejen citově, ale i fakticky.

Jak jste se dozvěděl o plánech Povodí Vltavy na vybudování hráze?

Myslím, že jsem to zahlédl někde na sociální síti. Hned poté, kdy byla studie zveřejněna, se informace začala šířit a já se jí začal zabývat.

Jaké jste začal podnikat kroky?

V první řadě jsme založili internetovou stránku Naše Berounka na Facebooku. Její návštěvnost rychle roste. Asi to dokazuje, že veřejnost má jiný názor než nějaká zájmová skupina ovládající státní úřední správu. Dále jsme se spojili se starosty několika dotčených obcí, spolupracujeme s CHKO Křivoklátsko. Na společném postupu jsme se domluvili se sdružením Vodácká Berounka sdružujícím prakticky všechny subjekty podnikající v cestovním ruchu na Berounce. Ročně obslouží až čtyřicet tisíc vodáků. Na odborné úrovni naše postupy konzultujeme s majitelem hydroprojekční společnosti Františkem Fišlem, původem Čechem, jenž v tomto oboru podniká v Kanadě a má zkušenosti s různými protipovodňovými opatřeními a hrázemi na řekách.

Vstoupili jste v jednání i Povodím Vltavy, které plány na hráz zveřejnilo?

Ne, myslím, že to momentálně není aktuální věc. Naší snahou je teď sjednotit veřejný prostor, zjistit názory lidí a následně dát podnět k jinému přírodě bližšímu řešení.

A jaké řešení by to mohlo být?

Než řeku regulovat výraznými zásahy v jejím hlavním toku, je smysluplnější regulace ve spádových oblastech a přítocích. Pokud má někdo upřímný zájem řešit protipovodňová rizika nebo zadržování vody v krajině a nesleduje tím žádné svoje osobní či ekonomické zájmy, pak je nejvhodnějším řešením budování drobných tůní, luhů, výsadba vhodných dřevin a změna způsobu hospodaření ve zmíněných spádových oblastech řeky Berounky. Tímto směrem by se také měla ubírat podpora státu ze stran ministerstev zemědělství nebo životního prostředí, třeba dotacemi pro hospodařící zemědělské subjekty.

A co vám vadí na zveřejněném projektu Povodí Vltavy vybudovat suchý poldr?

Jedná se sice o přehrazení vodního toku, za hrází se však voda za normálních podmínek nezadržuje. Poldr se naplní jen při povodňové vlně, která pak působí menší či žádné škody. Je to nekoncepční a necitlivé řešení. Suchý poldr se uplatňuje především v oblastech, kde se má voda po naplnění kam rozlít, což není případ Berounky. Na tom jsme se shodli s Petrem Hůlou z CHKO Křivoklátsko. Lokalita, kterou by toto dílo zasáhlo, je už od roku 1977 biosférickou rezervací UNESCO mezinárodního významu. Povodí Vltavy sice mluví o poldru, ale ve skutečnosti chce stavět přehradu. Nikdo negarantuje, že když se nádrž naplní, tak bude zase vypuštěna. A i kdyby vypuštěna byla, nikdo neříká, kdo uklidí všechny nánosy bláta a nečistot.

Pokud by tedy hráz vznikla u Roztok, jak s tím počítá jedna z variant, znamenalo by to, že by při povodních byly všechny pozemky a nemovitostí na březích Berounky proti proudu zatopeny? A to i včetně takových míst, jaké jsou restaurace u Rozvědčíka, kempy ve Višňové či Branově nebo legendární přívoz v Luhu s muzeem spisovatele Oty Pavla?

Ano. Jedná se asi o sto třicet čísel popisných s trvalým bydlením a spoustu dalších rekreačních objektů. V dotčeném území by bylo navíc nutné zrušit veškeré elektroinstalace a rozvody. Studie si tak rozporuje. Na jednu stranu říká, že majitelé budou mít své nemovitosti jen čas od času pod vodou, na druhou požaduje , aby si lidé zrušili přívody elektřiny a nejlépe tam vůbec nejezdili.

Obyvatelé z dolního toku Berounky by ale asi protipovodňová opatření přivítali. Velká voda jim působí velké problémy, a to i v Praze a dalších místech.

Po velké povodni v roce 2002 nedošlo v těchto oblastech k vyčištění nánosů, které tehdy voda přinesla. Poldr s výškou pětačtyřiceti metrů je obrovským zásahem do přírody a nepřekonatelnou překážkou pro jakéhokoliv vodáka, což prakticky znamená konec cestovního ruchu v této oblasti a ztrátu obživy pro spoustu lidí, kteří zde v této oblasti podnikají . Na dolním toku jsou místa, kde byla povolena stavba domů v záplavové oblasti. Existují zájmové a developerské skupiny, jež mají tak silné vazby, že byly schopny ovlivnit Povodí Vltavy, aby zde výstavbu povolilo. Ty samé skupiny se snaží nyní prosadit ochranu těchto nemovitostí v době povodní, což by při stavbě poldru znamenalo posunutí hranic záplavové oblasti. Tím by vznikly další stavební pozemky pro soukromé aktivity a ze zničení přírody na horním toku by tyto skupiny finančně profitovaly. A je jim jedno, že několik set lidí přijde o své živobytí. Nic proti podnikání developerských skupin, je ale potřeba si uvědomit, že žádný člověk tak nesmí činit na úkor někoho jiného.

Zatímco Vltava je ale při povodních regulovaná velkými přehradami, Berounka se vymyká jakékoli kontrole.

Ano, ale Berounka díky tomu tvoří unikátní biokoridor, kudy se plavou třít úhoři a tak dále. Nehledě na zdejší významné ptačí lokality. Jedna z variant uvažuje o výstavbě poldru u Čertovy skály, která má snad nejvyšší ochranu přírody, kterou může mít.

Je projekt na výstavbu poldru skutečně realizovatelný?

Stávající studie vznikla jakousi kompilací svých předchůdkyň. Podobné studie tu existují už od první republiky. Způsob, jakým je ale nyní prezentována, naznačuje, že pokud se veřejnost neprobudí, neřekne jasné ne a nepředloží státní správě možnost jiného řešení zadržování vody a protipovodňových opatření, je reálné, že se projekt ocitne na půdě Parlamentu České republiky, kde může být politická moc upřednostněna nad záměrem ochrany přírody. Proto jsme začali podnikat konkrétní krok, abychom předložili jiné varianty a upozornili na možnou nezvratnou devastaci životního prostředí.

Chystáte vznik petice?

Některé petice už dokonce vznikly, ale bohužel nekoncepčně a občas se spíše jedná o jakési pokusy některých lidí se politicky zviditelnit. U jiných je upřímná snaha se v této aktivitě zapojit. Vlastní petici připravujeme, chceme ale, aby byla v širší shodě s obcemi v dotčených oblastech i spolky a sdruženími, jejichž činností je ochrana přírody.

Uvažujete třeba o nějakém happeningu nebo jiných formách propagace vašich myšlenek?

Budeme se snažit zvýšit zájem veřejnosti o tuto problematiku. Na léto chystáme koncerty, zřízení petičních míst v okolí Berounky, jsme v kontaktu s Ivanem Ryndou, ředitelem Českého národního komitétu při Akademii věd ČR, který zaštiťuje území UNESCO z hlediska ochrany přírody. Přislíbil nám uspořádat na toto téma přednášku, aby veřejnost měla dostatek informací a sama se mohla rozhodnout, zda nečinně přihlížet jak za ni rozhodují jiní, či aktivně vyjádřit svůj názor.

Bude vůbec možné budovat poldr ve chvíli, kdy by na Berounce vznikl navrhovaný národní park?

Objevuje se, možná z diletantství, názor, že je nutné se natvrdo rozhodnout pro národní park, jinak že tu bude přehrada. To je postoj vydírání veřejnosti, který vůbec ničemu nepomůže. Proces vyhlášení národního parku je absolutně nezávislý na procesu protipovodňových opatření, a to i přestože by hranice přehrady do národního parku zasahovala. Už teď je toto území biosférickou rezervací UNESCO a má nejvyšší stupeň ochrany. To samo o sobě je kolizí s plány Povodí Vltavy. Stát se tak dostává do rozporu jak na jedné straně tuto lokalitu chránit, na druhé jak ji zničit. Boj mezi příznivci a odpůrci národního parku je jiný a figurují v něm i jiné zájmové skupiny.

Vy osobně jste pro vznik národního parku?

Kdybych se měl rozhodovat, asi bych řekl ano. Nesmí se však jednat jen o snahu lesy privatizovat a pak si v nich dělat co chci. Důvodem by měla být skutečně snaha chránit životní prostředí. Národní park ale neumožňuje provádět jakékoli úpravy v krajině a zásahy do přírody, tedy i námi prosazované budování tůní. Nejprve je tedy nutné provést citlivá řešení na přítocích Berounky, až pak je na pořadu dne debata o vzniku národního parku. V tuto chvíli o něm hovořit je jako mluvit o jitrnicích, když prase ještě běhá po dvorku.