Páčky, kterými se s okny manipuluje, jsou totiž umístěny moc vysoko. „I kdybych na ně dosáhla, nemám šanci dát ji nahoru a okno tak otevřít. Nyní musím o pomoc žádat kamarády,“ řekla Kladenskému deníku čtyřicetiletá Mirka Enny Šindelářová.

Magistrát města Kladna se jakémukoliv pochybení brání. Vše je prý vyřešené. Stalo se pouze malé nedorozumění.Ovšem paní Šindelářová nedosáhne na kličku u okna ani v kuchyni. Také zde ji dali příliš vysoko. Navíc postrádá u svých nových balkonových dveří madlo, kterým si je mohla při zavírání přitáhnout.

„Myslela jsem, že nám vše vrátí do původního stavu. Další nevhodnou změnou je to, že sklo ve dveřích začíná hned od podlahy. Trochu neopatrní vozíčkáři ho tak mohou snadno vysklít. Dříve bylo dané výš a dole byla namontovaná hliníková destička,“ přiblížila předešlý stav.

Podle jejího názoru si kritiku zaslouží i způsob, jakým byla výměna oken provedena. „Jsou v tom navíc zmatky, nosili mi něco, co jsem ještě nemohla potřebovat. Například parapety, když jsem ještě neměla okna. Ovšem jakmile už byla hotová, čekala jsem na parapety čtrnáct dní,“ uvedla Mirka Enny Šindelářová.

Měsíc prý musela žít v nepořádku a tři dny měla dokonce místo oken v kuchyni jen provizorní výplň. „To jsem nemohla opustit byt, aby mi do něj někdo nevlezl,“ dodala.

Lešení navíc slouží potenciálním zlodějům, kteří po něm v noci chodí, svítí baterkou do bytů a zjišťují tak zda je někdo doma. Svůj názor má Mirka Enny Šindelářová i na samotný cíl rekonstrukce. „ Myslím si, že měli udělat především podstatnější věci. Máme zde špatné stoupačky, ty každou chvíli praskají. V dezolátním stavu jsou například i spojovací chodby. Prší do nich, sněží nebo padá omítka. To měli dělat dříve než výměnu oken,“ vyjádřila se.

Jak bylo již uvedeno, magistrát vše považuje za nedorozumění. Podle náměstka primátora Miroslava Bernáška to takto bylo naplánováno už od začátku.
„Kličky jsou standardně uprostřed okna a všichni, kteří na mě z vozíčku nedosáhnou, dostanou na požadavek mechanismus, pomocí něhož budou moci okna otvírat,“ vysvětlil náměstek Bernášek.

Ovšem paní Šindelářová o tom, že by si měla někde požádat, neví. „Nikdo nám nic takového neřekl. Já bych byla jedna z prvních, kteří by si o to zažádali. Magistrát jede za nás bez nás. Oni komunikují pouze s pěti nebo čtyřmi vozíčkáři, ale my ostatní se potom nic nedozvíme,“ uzavřela žena.