Podle mluvčí středočeské záchranky Terezy Janečkové ale zdravotníci kupodivu mimořádný nárůst výjezdů kvůli horku nezaznamenávají, přesto je lidem z vedra nevolno a pro jistotu sami často vyhledávají pomoc lékařů.

„Ve velkém horku jsou standardně ohroženi zejména kardiaci a astmatici, kteří trpí především dechovými obtížemi a může u nich dojít až k srdečnímu selhání,“ řekla Janečková.

Podle ní však nejsou ohroženy pouze tyto dvě skupiny lidí, ale i ti, již nemají dostatečně vyvinutý termoregulační systém. To jsou například děti, jimž se teprve rozvine, a na druhé straně senioři, kteří už ho postrádají.

Lidem, kteří přijímají nedostatečné množství tekutin, totiž hrozí přehřátí a dehydratace s možným kolapsem a ztrátou vědomí, tak jako tomu bylo ve výše zmíněném případě.

Prevence je přitom jednoduchá. Dospělý člověk by měl ve vedrech vypít 2,5 až tři litry tekutin denně. Jako pomůcka prý může také sloužit, že pokud dotyčný nejde déle než tři hodiny vykonat malou potřebu, mělo by to pro něj být varování, že je něco špatně.

Stejně jako kladenští, tak i slánští internisté se shodují v tom, že tento týden vedro kosí i jiné než jen ohrožené skupiny. Podle slánské lékařky Mariky Schejbalové je potřeba, aby zejména dříve narození lidé pamatovali na to, že se v jejich věku pocit žízně ztrácí.

„Někteří senioři nám například při ošetření řeknou, že záměrně pijí méně, aby nemuseli často na toaletu. To je naprosto špatně. Zejména ve vyšším věku je potřeba soustavně doplňovat tekutiny, i když se právě žízeň nedostavuje,“ uvedla lékařka.

To potvrdila i její kolegyně, internistka z Kladna Michaela Schaderová. Obě se shodují v tom, že nápoje s kofeinem by měli v těchto dnech lidé pít co nejméně, stejně jako se vystříhat požívání alkoholických nápojů.