Kvůli tomu, že ale obec letos opět nedostane od krajského úřadu potřebné peníze pro tříčlenný personál, může to pro klienty domova znamenat jediné - konec jeho existence. Místo požadovaných 670 tisíc korun musí vystačit letos pouze s osmdesáti tisíci korunami.

Místní senioři jsou zaskočeni. „Neumím si představit, že by zdejší domov nebyl. Jsme tu velice rádi, je to pro nás za celý život dřiny jediná jistota, kterou nám ještě může stát nabídnout,“ uvedla jedna z obyvatelek DPS.

Znepokojeny jsou i sociální pracovnice, které tady vykonávají několik funkcí naráz. Pro ně by to byl rovněž krok zpět. Navíc zde nedávná kontrola z kraje zjistila řadu administrativních nedostatků, jež nejsou v souladu se sociálním zákonem. „Staráme se o dvacet důchodců, peněz přichází čím dál míň. Ještě bychom měly pracovat jako úřednice a o každém úkonu vést záznamy. To je hrozné. Potom nezbyde čas na práci samotnou, ale asi se budeme must přizpůsobit,“ uvedla pracovnice domova Věra Zíková.

„Kontrola nezaznamenala pochybení představující zásah do lidských práv klientů. Zjistila ale, že vzhledem k délce a rozsahu poskytovaných služeb by zde měli mít v písemné podobě zpracované jejich standardy. Je potřeba, aby lidé, kteří v této oblasti pracují, byli nadále vzděláváni,“ sdělil včera Kladenskému deníku mluvčí krajského úřadu v Praze Martin Kupka.

Stejně jako sociální pracovnice ale nad zjištěnými nedostatky nejásá ani starosta obce Luděk Raichard.

„Je sice fajn, že musíme mít do detailu sepsané, jakým způsobem je potřeba klepat na dveře nebo brát za kliku, ale nikdo nám neporadil, kde na to máme vzít lidi. Náš domov je v ohrožení kvůli nedostatku financí, nikoli proto, že pracovnice nemají sepsané jednotlivé úkony, které za den provedly,“ podotkl starosta. Podle jeho slov bylo jen na mzdových nákladech zaměstnanců domova v loňském roce vyplaceno více než 670 tisíc korun, přičemž klienti zaplatili za pečovatelské úkony 170 tisíc korun.

„U nás bydlí lidé soběstační, tedy takoví, kteří ani na příspěvky v bezmocnosti nedosáhnou. Celý tenhle systém povede leda k zániku našeho domova. Až dům s pečovatelskou službou skončí, babičky, jež svoje domy dávno prodaly a žijí u nás, na ulici nevyženeme, ale potom tu budou žít za cenu obvyklého nájemného, což bude náročné,“ řekl starosta Raichard.

Podle jeho slov je prioritou zajistit všem potřebným sociální služby, včetně pravidelných donášek obědů. Na seniorech prý vydělat nechce, ale je si vědom toho, že budovu je třeba i v budoucnu z nějakých peněz udržovat. Obyvatelé domov i tak opustit nehodlají.  „Původně se mi sem nechtělo, ale dnes lituji, že jsem nešla dříve. Všechny pečovatelky znám jako malé děti, jsem tu doma a šťastná, že mám takovou péči. Jsme jako rodina. Věřím, že i nadále nás obec podrží, i když už to třeba nebude pečovatelský dům v pravém slova smyslu,“ uvedla klientka brandýseckého domova, devětasedmdesátiletá Anna Šimonová.

Kateřina Husárová