Nepřehlédněte:
Bytová družstva se ocitla v pasti. Neplatiče již nemohou vyhoditPoplatky přivedou seniory z domovů na mizinu
Kladno - Mnoho klientů kladenského domova důchodců nemá dostatek finančních prostředků na to, aby si zcela hradili svůj pobyt v zařízení, a proto na ně ze svého rozpočtu doplácí zřizovatel, tedy město. Zákon těmto zařízením ukládá povinnost, aby svým klientům ponechali alespoň 15 procent z důchodu jako kapesné. Průměrnému obyvateli z domova tak zbude kolem 1200 až 1300 korun na měsíc. Až doposud jim to většinou stačilo. Přitom je však řada z nich závislá na lékařské péči, a tak se nyní může stát, že kvůli zdravotnické reformě nebudou někteří z nich mít ani na rohlík!
Lidé odkázaní na pomoc druhých budou dostávat menší příspěvek na péči. Změnu přinese novela zákona o sociálních službách, kterou v pondělí odsouhlasila vláda.
|
Foto: Deník/Zuzana Vlková
Ani přes tato alarmující fakta ministerstvo zdravotnictví pro domovy seniorů žádnou výjimku z poplatků neučinilo a zřizovatel kladenského zařízení také žádnou finanční podporu nechystá.
Této smutné finanční bilance si ale je vědom ředitel kladenského domova pro seniory Zdeněk Syblík, a proto již před Vánoci začal přemýšlet o plánu, který by zdejším klientům, alespoň trochu jejich situaci ulehčil. „Stejně tak jako sháním různé sponzorské dary na nákup potřebných věcí do zařízení, chtěl bych nyní zajistit finance, které bych prioritně použil na hrazení lékařské péče pro klienty. Tedy abychom jim mohli návštěvy lékařů hradit jako zařízení a ne oni sami. Už teď jim zbývá jen velmi málo peněz,“ sdělil ředitel s tím, že tento plán ještě nemůže konkretizovat.
Například jedna z obyvatelek, invalidní důchodkyně Jindřiška Hendrichová, trpí roztroušenou sklerózou a na lékařské péči je doslova závislá. Obdivuhodné tedy je, že tato žena i přes svou situaci nemyslí na to, jestli na hrazení všech poplatků bude mít, ale dívá se na věc především očima administrativní pracovnice, která za jejich zavedením vidí spíše mnoho zbytečné práce pro zdravotníky.
„Nechci si stěžovat. Spíše přemýšlím o tom, zdali tyto poplatky budou zdravotnictví skutečně prospěšné. Navíc toho papírování,“ uvedla Hendrichová.
„Co se mě osobně týče, starosti si až tak nedělám, ale to díky rodině a především mé sestře, která mi obrovsky pomáhá. Každý měsíc beru asi sedm druhů léků a protože mám roztroušenou sklerózu, čas od času pobývám v nemocnici. Navíc se mi kvůli této chorobě vyskytly i další. Mám astma a užívám například léky na nervy, za něž jsou jedny z nejvyšších doplatků. Také mám invalidní vozík. Před časem se mi rozbil a musela jsem desetinu opravy hradit ze svého, což bylo asi 680 korun. Kapesného mi zbývá něco kolem 1200 korun, a to mám průměrný důchod,“ řekla Hendrichová.
Případ Jindřišky Henrichové není sice až tak obvyklý. Snadnou kalkulací lze zjistit, že pokud by ji rodina nepodporovala, jen těžko by svou situaci zvládla. Za sedmero léků zaplatí 210 korun jen jako regulační poplatek, doplatky v průměru činí šest set, čas od času musí k lékaři a do nemocnice. Celé její kapesné tedy padne na zdravotnické výdaje.
Přitom, podle slov jedné z pracovnic domova, jeden klient užívá průměrně pět až šest druhů léků.