Romantický hrad Velhartice nacházející se v kraji Šumavy nedaleko Klatov, jehož počátky se datují do přelomu 13. a 14. století, je dnes nejen oblíbeným cílem letních turistických výletů.

Ne náhodou proto přilákal i slánského výtvarníka – malíře dřevěných obrazů Tomáše Záborce, jenž sem přijel vystavovat svoje díla. Na cestě ho doprovodili slánští muzikanti ze skupin Potokap a Deratizéři. Ti dotvořili správnou hradní atmosféru.

Sídlo feudálů je známo dnes především díky legendárnímu přátelství pánů Bušků z Velhartic, otce a posléze i syna, kteří se stali nejbližšími důvěrníky císaře Karla IV.

A jak o vztahu krále Karla s Buškem z Vilhartic víme z nerudovské Romance o Karlu IV. – ti dva už pili mnohou číši spolu a zapěli si z plných plic.

Rozpálený hradní areál se ve znamení písní rozezněl i letos a víno v chladivých kamenných zdech – byť bývalého pivovaru – bylo rovněž naléváno.

Jak se stane, že se výtvarník ze Slaného ocitne zrovna na Velharticích?

Jelikož vystavuji na hradech již řadu let a mám velmi rád jejich starou architekturu, podařilo se mi po předchozích vstřícných jednáních se zdejší paní kastelánkou pro letošní rok instalovat rozsáhlou expozici právě na takovémto krásném místě.

Hrady mají pro mě velké kouzlo – vyrůstají z daného místa a jeho podmínek, souzní s krajinou a okolní přírodou, pocházejí z časů, kdy lidé nenechali pronikat do jejich staveb cizorodé materiály.

Hradní prostředí má nejblíže k tomu přírodnímu, o jehož ztvárnění na svých obrazech usiluji i já.

Nepronikají do něj vnější vlivy, na syrově působivých kamenných zdech moje obrazy mohou k divákům nerušeně promlouvat.

Jakou akci jste toto léto pro návštěvníky tedy připravili?

Svoje výstavy zahajuji zpravidla vernisáží, což je vzhledem k tomu, že na hradech se instalují výstavy před vypuknutím sezóny, trochu problematické – zopakoval jsem tedy akci, která by měla tak trochu vernisáž nahradit – letní setkání sebe jakožto autora výstavy s návštěvníky.

Protože ale nerad ke své tvorbě sám hovořím, pozval jsem si jiné umělce – kamarády muzikanty, kteří svými slovy a zpěvem dokážou zasáhnout publikum mnohem lépe.

Kdo a jak se na Velharticích představil?

Hudebníci ze skupiny Potokap mají vnímání přírody i běhu světa mně hodně podobné a blízké – nápad pozvat je na „vernisáž“ tak byl na světě hned. Svoje vidění předávám divákům a návštěvníkům obrazy, strukturou dřeva, barvami… a tam, kde se mi nedostává ke sdělování slov, to právě toto hudební uskupení dokáže svými hlubokými texty a krásnou hudbou předat mnohem lépe.

A protože se ve svém hudebním obsazení značně prolínají s další výtečnou skupinou, kterou máme rádi již řadu let, s velkou radostí jsem oblíbené slánské Deratizéry pozval na výlet také.

Uvedení výstavy se odehrálo ve sklepních prostorách bývalého hradního pivovaru a já jsem byl moc rád, že již během tohoto neformálního setkání bylo zřejmé, že od prvních tónů svého koncertování mají oslovení milí hudební hosté posluchačům rozhodně co předat.

Skupinu Potokap s jejím trochu tajemným názvem přiblíží zpěvačka, z jejíž dílny pochází i celá řada samotných písní, Lenka Valentová:

Říkáme si Potokap, a to z mnoha různých důvodů. Kromě mnohosmyslů máme totiž rádi i vodní náměty a spontánní nápady. Naše historie je krátká a fádní. Za zmínku snad stojí, že od loňského roku se naše řady stihly rozšířit o nového kytaristu a zpěváka Václava, který obohacuje původní nástrojové torzo kapely – kytaristu a zpěváka Radka a kontrabasistu Knacka. Aby hlasů nebylo málo, přidávám se já.

Zpíváme především tak, aby nám to přinášelo radost, ale vedlejší účinky jsou více než vítány :) Moc rádi se setkáme s našimi posluchači na některém z festivalů, které nás ještě čekají. Přejeme všem léto plné slunečnic a durových akordů!

Slánská folk-rocková skupina Deratizéři je dobře známá nejen domácím fanouškům, ale tradičně si získává přízeň publika během klubových vystoupení i na letních festivalech po celé republice.

I na Velharticích byl zájem, který se této kapele z řad přítomných posluchačů dostal, mimořádný, a alespoň jedno CD s jejich tvorbou si z Velhartic odnášel domů snad úplně každý.

Na to, jak si Deratizéři zpívání bez pódia na hradním nádvoří v těsném kontaktu s diváky užívali, jsme se zeptali jejich frontmana, který za většinou písniček z repertoáru kapely i autorsky stojí, kytaristy a zpěváka Sváti Švába:

Koncert na hradě Velhartice byl naprosto úžasný. Nejsme příliš zvyklí hrát bez zastřešeného pódia, tím spíš přímo na trávníku a ve stínu větví stromu nad námi, ale mělo to takové své krásné kouzlo, hrálo se nám fantasticky a náramně jsme si to užili.

Diváci byli úplně skvělí, vytvořili nám parádní atmosféru a celé to bylo takové bezprostřední a hezké. Určitě budeme na tohle netradiční vystoupení na hradním nádvoří dlouho vzpomínat. Jsme moc rádi, že jsme si na vernisáži Tomáše Záborce mohli zahrát. Výstava dřevomaleb na hradě Velhartice bude přístupná až do konce letošního října.

Co kromě pozvání na ni vzkáže výtvarník Tomáš Záborec na závěr?

Vzhledem k tomu, že obliba navštěvovat česká hrady u nás stále stoupá, samozřejmě věřím, že i další z řady mých plánovaných hradních expozic přivítá své návštěvníky v letech příštích. A protože plány na setkání se svými příznivci mají bezesporu i výše uvedené skvělé slánské kapely, chtěl bych popřát všem, ať mají prostě léto plné jasných barev a krásných tónů.

AUTOŘI: KATEŘINA HUSÁROVÁ, MILADA ZÁBORCOVÁ