„Dlouhodobé sucho, které aktuálně panuje, je navíc násobeno tím, že letošní rok je asi třetím nebo čtvrtým rokem po sobě, kdy sucha jsou větší než je dlouhodobý průměr. Velké problémy registrujeme zejména u dřevin, které mají povrchový kořen, jako jsou například smrkové porosty. U borovic, které mají kůlový kořen, nebo u listnáčů, které si dokáží pomoci tím, že v těchto vedrech shodí dříve list a omezí transpiraci, problém není takový,“ popisuje ředitel Lesní správy Lány Miloš Balák.

„U přirozeného zmlazení, kdy ještě není dovyvinut řádně kořenový systém, a tak si stromy nedokáží sáhnout pro vodu a jsou závislé na povrchové vodě, dochází k usychání celých kultur přirozeného zmlazení i umělých výsadeb. S tím ruku v ruce jdou také biotičtí činitelé. V případě smrku jsou to kůrovci, kteří dělají škody na už tak oslabených porostech,“ vysvětluje Balák.

Podle toto se se suchem zkrátka nedá nic dělat. „Dlouho nebyla pořádná zima se sněhem, a tak je velký deficit i v podzemních vodách. U stromů, které mají povrchové kořeny, může dojít i razantnímu usychání, a to ve velkém rozsahu. To zatím naštěstí na Lesní správě Lány nepociťujeme, ale kdykoli to může nastat,“ dodal ředitel.

A jak přežívá v panujícím teplém počasí lesní zvěř? „Přímo zvěři aktuální počasí příliš nevadí, problémem je kritický stav přirozené pastvy, tedy luk, které jsou vyschlé na troud. V Lánské oboře ale máme výhodu v tom, že tu jsou hluboké luhy, teče tu potok, máme zde 26 hektarů rybníků, je zde přehrada Klíčava, takže zvěř se k vodě dostane. Kolem vody je logicky vegetace v dobrém stavu,“ uzavřel Balák.

S tím, že problém s vodou je dlouhodobější, souhlasí také správce lesů Ivan Lengyel z Lesní správy Nižbor, která obhospodařuje lesy na Berounsku, Rakovnicku, ale také v kladenském regionu, a to i v bezprostředním okolí samotného Kladna. „Vláhový deficit se nastřádal už z roku 2015 a 2016. V roce 2017 to se srážkami také nebylo nic moc, akorát se o tom nemluvilo. V současné době nám kvůli tomu, že není vláha, usychají dospělé porosty. Takzvaně nastojato schnou borovice a listnaté dřeviny, a to i ty, co přežijí pomalu všechno.

Na stráni směrem k Berounce, kde je situace nejhorší, nám schnou dokonce habry. Respektive jim opadává listí. Stromy se tím brání před suchem. To samé buky, které měly letos poměrně významnou úrodu bukových semen, z čehož jsme měli radost, protože to se každý rok nepoštěstí. No a nyní vše usychá,“ vysvětlil Ivan Lengyel s tím, že až v příštím roce zjistí, jestli stromy letošní katastrofální sucho přežijí.

„Uvidíme, jestli znovu naraší. V roce 2015 bylo také velké sucho, ale letos je situace daleko horší. Nepamatuji si, že by nám někdy stromy usychaly nastojato. Letos nám ve velkém schnou borovice,“ uvedl nižborský správce lesů.

Další pohromou pro lesní hospodáře jsou cizopasní škůdci. „V tomto velmi teplém období je další extrémní zátěží pro stromy řada cizopasných škůdců, kteří jsou vyobrazeny v atlasech, a my se s nimi poměrně hodně dlouho nesetkali. Některé druhy po sobě nechávají holožíry na mladých sazenicích i dospělých stromech,“ upozornil Ivan Lengyel s tím, že dalším problémem, který bude mít současné sucho na svědomí, bude podzimní výsadba.

„Někdy v půlce října bychom měli začít sázet. V případě, že takovéto počasí bude i v té době, tak se podzimní výsadba neuskuteční. Nejde sázet do suché země,“ dodal lesní správce.

Situace pro Deník zhodnotil také lesník ze správy CHKO Křivoklátsko, které na Kladensko také částečně zasahuje, Pavel Moucha. „Samozřejmě, že dlouhodobé sucho lesní prostředí ovlivnilo. Ekosystémy nejsou dlouhodobě přivyklé na tyto extrémní sucha. Na druhou stranu periodicky se tyto záležitosti v přírodě opakují a ten samovolný vývoj se umí vyrovnat přirozeně i s velkými výkyvy. Některé druhy se přizpůsobí a přežijí to, některé druhy ztratí dominanci, nebo se úplně vytratí,“ uvedl lesník.

Jaromír Jágr
Jágr byl proti Kazachům hodně cítit. A naznačil posílení kádru