Ovšem v kotci byl velmi nešťastný. Stýskalo se mu po svobodě. Lidí se bál a nenechal na sebe sáhnout. Také proto si ho začátkem května do své péče vzalo občanské sdružení Toulavé tlapky, jež pomáhá týraným zvířatům vracet se zpět do života.

Zde Tuláček dostal nové jméno Pavouček. „Už není tuláčkem, ale má domov, byť dočasný. Říkáme mu Pavouček, protože seděl ve svém úkrytu, a z ničeho nic občas vyskočil na pejska, který se přiblížil a zase si zalezl zpátky," řekla Denisa Zárybnická z Toulavých tlapek.

Podle aktuálních videí, která jsou zveřejněna na facebookovém profilu, udělal Pavouček po třech týdnech velký pokrok. „V současné době na sebe nechá sahat. Pokud je v klidu, chodí na vodítku. Při pokusu o zvedání, prudkých pohybech a hluku ještě kouše a začne panikařit. Ovšem má z nás respekt," vylíčila změny Denisa Zárybnická.

Černý kříženec je klidnější, zadumaný a když si s ním chtějí ostatní psi hrát, zavrčí nebo projevuje nezájem. „Je takový morous, zřejmě uvedený věk pět let bude odpovídat. Toto chování se k němu hodí. Venku musel zřejmě bojovat o postavení mezi jinými psy. Bránil se před lidmi, a tak se u něho projevilo mnoho znaků strachu i agrese," popsala.

Bázlivý pes se nikdy nerozhodne sám věřit člověku jen pro to, že ho lituje. To podle Denisy Zárybnické nestačí. „U psů, na které od malička nikdo nesahal, je absolutní resocializace za krátkou dobu nemožná. Dají se udělat značné pokroky. Naučit pejska na vodítku, zvyknout ho na dotyky, psy, lidi, chod domácnosti, ale strachové reakce mohou zůstávat. Jedná se například o reakce na cizí lidi nebo situace, které nezná. Ty se musí odstraňovat postupně," doplnila Zárybnická.

Výhrou podle jejích slov b bude, až přiběhne vesele za člověkem na přivolání a bude si chtít hrát nebo se aktivně mazlit. Až dokáže přijít za každým, aniž by se bál. „To je cíl, kterého se vždy snažíme dosáhnout. U bázlivých psů je potřeba přímý kontakt i přes jeho vzdor. Když pak pozná, že člověk nepřináší bolest, nespojí si ho s ničím negativním, ale s neutrálním," vysvětlila.

Občanské sdružení Toulavé tlapky pracuje pouze s problémovými psy. „Pavouček nepatří mezi ty nejhorší případy. Dostávají se k nám psi, jež se narodili plachým rodičům v různých množírnách," dodala Denisa Zárybnická.

A co bude s Pavoučkem dál? „Základní doba pobytu, která platí obecně, jsou tři měsíce a následně půl roku až rok, než bude, v uvozovkách, normální pes. Ale přesto ho pak musí dostat zkušený majitel," uzavřela.