VYBERTE SI REGION

V kovárně Mayrovky se opět sešli kováři, mají velké plány

Vinařice - Zvonění kladiva o kovadlinu je slyšet po celém Hornickém skanzenu Mayrau ve Vinařicích. Příchozí může klidně najít místní kovárnu se zavřenýma očima.

9.7.2012
SDÍLEJ:

Umělecký kovář Stanislav Rovný s jedním ze svých kovanců.Foto: Foto: Deník/Daniela Řečínská

Na tento zvuk si pravidelní návštěvníci hornického skanzenu už zvykli. Kováře zde totiž vídají čím dál častěji. Nejinak tomu bylo o svátečně prodloužený víkend, kdy se v Mayrovce konalo Svatoprokopské kování. Od čtvrtka do neděle mohli diváci nejen obdivovat toto krásné řemeslo, ale také si kování zkusit či si nějaký umělecký kousek zakoupit.

Parta kovářů, jejichž dovednost a zručnost lidé obdivovali, je z občanského sdružení Český kovář, které vzniklo minulý rok právě kvůli mayrovské kovárně. „Jsou to moji bývalí žáci. Říkám jim kovanci, protože hotoví kováři to ještě nejsou, ale vychovával jsem se tak, aby z nich byli," řekl předseda sdružení, umělecký kovář Stanislav Rovný ze Sak u Pcher.

Devětapadesátiletý Stanislav a Čeští kováři mají s místností ve skanzenu veliké plány. Ovšem na jejich uskutečnění potřebují peníze. 

„Dostali jsme dotaci, ale ta je určena především na naší propagaci. Potřebovali bychom do kovárny nové vybavení, tohle už je zastaralé. Na všem se musíme nejprve domluvit s ředitelem skanzenu. Je to úmorná úředničina, jak já říkám: tápeme za chodu," okomentoval umělecký kovář.

Při workshopu vyráběli nápis pro kovárnu a šipky, aby ji mohli lidé snáze najít. Sdružení si také založilo webové stránky www.ceskykovar.eu.

„Pomalu, postupně to zvedáme. Naším velkým přáním je domluvit se s vedením Sládečkova vlastivědného muzea, které skanzen spravuje, abychom mohli kovárnu využívat co nejčastěji. Kovárna musí žít a dýchat," prozradil plány do budoucna, kterých má předseda Rovný více než dost.

„Potřebujeme do místnosti natáhnout vodu, vyřešit odvětrávání. Je to všechno jen o penězích. Snažíme se to společně s vedením muzea řešit cestou nejmenšího odporu, otázka je, kdy se nám to podaří. Třeba se najde nějaký sponzor," dodal kovář.

V bývalém dole Mayrau se kovářům velmi líbí. Je to nádherné spojení místa a činnosti. V těchto prostorách by chtěl jednou Stanislav Rovný uspořádat mezinárodní kování, které by se zaměřilo například na velké plastiky.
„Také bychom mohli dělat pro veřejnost nějaká školení či kurzy, aby si lidé mohli vše vyzkoušet. Rád bych, aby zde vzniklo kovářské centrum. Má to tu totiž ojedinělou atmosféru," uzavřel Stanislav Rovný.

Pavel Rolinec, vedoucí skanzenu

Kovárna byla v Mayrovce vždy, nebo se místnost dříve využívala k jiným účelům?
Kovárna byla nutnou součástí dolu, tak jako jí byla sedlárna či zámečnická dílna. Pokud by byl důl bez kovárny, nestal by se soběstačným. Velmi častá byla oprava různých šroubů, špiců a tak podobně.

Kdy se bude konat další kovářská akce?
Další akce jistě budou, avšak přesný termín není jasný. V nejbližších dnech se ve skanzenu uskuteční další filmové natáčení,kvůli kterému bude od 18. srpna do 4. září uzavřen. Točit zde budou český film Collete podle scénáře Arnošta Lustiga. Proto nemohu zveřejnit termíny dalších kovářských akcí, pouze přislíbit, že budeme veřejnost včas informovat.

Autor: Daniela Řečínská

9.7.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Kam na víkendový fotbal a výsledky

Kladensko - Víkendová nabídka fotbalových zápasů na Kladensku.

Tradiční průmysl v Česku skomírá. A uvolňuje místo montovnám

Část stojírenského holdingu Vítkovice, ČKD Praha DIZ, Kovosvit MAS, jeden z následovníků Škody Plzeň Pilsen Steel i výrobce letadel Let Kunovice. To je pět tradičních značek českého průmyslu, které v současnosti čelí existenční krizi. Možná tedy v přímém přenosu sledujeme závěr transformace české ekonomiky zahájený po listopadu 1989. Kdo se včas nepřizpůsobil novým poměrům nebo se dál jednostranně orientoval na východní trhy, dnes zápasí o přežití. Svou roli v ekonomice naopak posilují podniky se zahraničními majiteli, na které často pasuje hanlivý termín montovny.

Česko se stalo montovnou Evropy. Pět dopadů, které to na nás má

Na makroekonomických číslech něco nesedí. Česko vykazuje slušný růst ekonomiky, tažený hlavně průmyslovou výrobou a exportem. Navzdory tomu dál působíme v rámci Evropské unie jako chudí příbuzní s průměrným hrubým příjmem 27 tisíc korun, tedy v přepočtu 1000 eur. Od roku 2008 se nám nedaří dotahovat Německo ani Rakousko. Za slušnými makroekonomickými čísly se totiž skrývá problém na mikroúrovni. Příliš mnoho podniků v Česku plní roli pouhé montovny, zatímco lukrativní výzkum a vývoj i marketing a dodávku zákazníkovi zajišťují zahraniční mateřské koncerny.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies