Starosta Slaného Pavel Zálom (ČSSD) pozastavil platnost usnesení někdejších slánských radních z loňského června. Pozastavení by mělo umožnit městu znovu nakládat se svým majetkem a budou ho projednávat slánští zastupitelé na příštím zasedání.

Vzniklou škodu podle Lánské zatím vyčíslit nelze, protože je stále platná jen smlouva o smlouvě budoucí. Hrabánek odmítá, že by městu škodu způsobil, nebo že by pro něj z této smlouvy vyplývaly jakékoli osobní výhody.

Bývalá městská rada města schválila zřízení věcného břemene neboli podle nového občanského zákoníku služebnosti, které má povolit umístění a provozování kogenerační jednotky pro výrobu elektřiny a tepla do kotelny v Rabasově ulici, která je majetkem města.

Podle Lánské to bylo v rozporu s doporučením odboru správy majetku.

„Toto rozhodnutí umožňuje firmě RDK servis po dobu neurčitou za jednorázový poplatek 20 tisíc korun využívat majetek města. Usnesení bývalé rady tak zásadně snižuje městu možnost provozovat vlastní majetek,“ uvedla Lánská.

Podle vedení slánské radnice se jedná o způsob, jak obejít ustanovení zákona o obcích, protože jakýkoli soukromý subjekt tak má možnost na neurčitou dobu užívat majetek města za zanedbatelný poplatek.

„Umístěná jednotka bude firmě RDK jistě přinášet nemalý zisk,“ dodala mluvčí. Zařízení firmy RDK jsou instalována i v dalších kotelnách, které náleží městu. „Došlo tak k zásadnímu znehodnocení majetku města,“ říká Lánská.

Město také zvažuje případné další kroky vůči bývalému starostovi Hrabánkovi, který ve smlouvě s firmou RDK šel podle mluvčí ještě nad rámec rozhodnutí rady města.

Bývalý starosta se hájí

Hrabánek na to řekl, že smlouva je, dle jeho názoru, v pořádku a město tím nijak nepoškodil. „Smlouva byla postavena tímto způsobem i proto, že společnost investovala do teplárenských zařízení a měla také garantovat ceny tepla,“ řekl.

„Pokud by se mi na smlouvě zdálo něco špatného, určitě bychom ji neuzavírali. Náš postup se jevil pro město výhodný,“ obhajuje rozhodnutí Hrabánek.

Co se týká zamýšleného nákupu kogenerační jednotky, bývalé vedení města nechtělo investovat do nákladného zařízení za 5 – 6 milionů korun pro soukromou společnost. Jeho výdělečnost přitom není zanedbatelná, jelikož zařízení vyrobí elektřinu do sítě, jíž firma následně prodá energetické společnosti.

Více vysvětluje vedoucí ekonomického oddělení RDK servisu Jarmila Hoffmannová: „Naše firma RDK servis připravuje již několik let možnost umístění kogenerační jednotky v kotelně v Rabasově ulici ve Slaném.

První ucelená studie byla zpracována již v roce 2011 a vedení města Slaného bylo o našem záměru průběžně informováno. V roce 2014 jsme řádným způsobem podali žádost o zřízení služebnosti na umístění a provozování kogenerační jednotky

na odbor správy majetku ve Slaném, který ji předal k projednání radě. Rada města služebnost schválila. Smlouvu podepsali bývalý starosta města Martin Hrabánek a jednatel naší společnosti Josef Rabas,“ upřesnila vedoucí Hoffmannová. Podle jejích slov je hlavním cílem při zřízení kogenerační jednotky zajistit snížení nákladů všech odběratelů!

Soukromá teplárenská společnost má ve Slaném pronajata veškerá zařízení tepelného hospodářství, tedy kotelny a rozvody tepla od roku 1994. Tato smlouva byla dodatkem prodloužena do roku 2020.

Kotelnu by ale mohla podle pozastavené smlouvy užívat i poté, pokud by životnost jednotky na výrobu elektřiny a tepla byla delší. Podle radnice skončí její životnost až dlouho po roce 2020.

Co je kogenerace?

Kogenerace (kombinovaná výroba elektřiny a tepla) je společná výroba elektřiny a tepla. Umožňuje zvýšení účinnosti využití energie paliv. Spalováním paliv vzniká velké množství nízkopotenciálového tepla, které u běžných motorů z největší části odchází v podobě horkých výfukových plynů a další ztrátové teplo, které je nutno odvádět z hlediska zachování funkčnosti motoru chladicí soustavou.

Toto teplo představuje tepelné ztráty procesu výroby a přeměny energie. Vzhledem k fyzikálním omezením (Carnotův cyklus) toto teplo není možno použít k výrobě mechanické práce nebo elektřiny.

Při kogeneračním procesu je odpadní teplo výhodně využíváno k ohřevu teplé vody, vytápění a podobným účelům. Tak je současně využita energie pro výrobu elektřiny a ztrátové teplo je k dispozici k dalšímu použití. Lze tak dosáhnout přibližně osmdesátiprocentní tepelné účinnosti vztažené na energetický obsah výhřevnost paliva.

Proto kogenerace může být jednou z cest snižování emise skleníkových plynů lepším využitím primárních paliv. Kombinovaná výroba elektřiny a tepla ve větších zdrojích se uplatní zejména ve spojení s dálkovým vytápěním, které umožní efektivní využití ztrátového tepla. Zdroj Wikipedie