Proč se výstava s názvem Stará kola – sbírka železná nachází zrovna ve vinařickém skanzenu? „Bývalí horníci tehdy vlastně do práce nejezdili na ničem jiném než na kole. Dokonce jsme našli tehdejší stojany, do kterých si kola dávali,“ vysvětloval šéf skanzenu Pavel Rolinec. Nejen ony stojany, ale i ventilky, duše, sedačky, řídítka, brzdy, světla, přední vidlice, šlapky či ráfky, které tvořily vybavení kola z minulého století, jsou návštěvníkům k dispozici k prohlédnutí. Zkrátka vše, co ke kolu bezpodmínečně patří.

Nápad uspořádat výstavu kol vzešel od kurátorky Dagmar Šubrtové a ve spolupráci s ministerstvem financí v projektu Vášnivé sběratelství mohla ve čtvrtek v prostoru cechovny slavnostně započít. Zdarma se podávalo pivo a sekaná, avšak těšit se návštěvníci mohli především z přednášky Jakuba Pavlíka, jenž přispěl zhruba polovinou všech vystavených exponátů.

Právě on je na Kladensku asi tím největším fanouškem tohoto netradičního koníčku. „Ke sbírání jsem se dostal úplně nahodile. Příbuzní chtěli některá kola prostě vyhodit, já si je však od nich radši vzal. Vždycky se mi líbila,“ prozradil Pavlík.

Za svoje nejcennější kousky považuje ruské kolo značky ZIF z roku 1940 nebo to vyrobené u Československé zbrojovky. Zřejmě by dokázal povídat hodiny, čím je které kolo zajímavější. Ať už třeba samotným lakem, nebo podrobněji technickou vyspělostí.

Nejstarší exponát je z roku 1880. Nikdo ale přesně neví, kdy vlastně bylo ono dřevěné kolo vyrobeno. Jiní uvádějí, že je možná o něco mladší.
Restaurace byla pochopitelně hodně složitá. Skoro vše se muselo předělat, včetně celé konstrukce, aby se model dal správně do pucu. Sládečkovo vlastivědné muzeum, kterému kolo patří, si dalo zkrátka pořádnou práci.

Jedním starým bicyklem do sbírky přispěla i mluvčí kladenských hasičů Lenka Kostková. „Je po mamince mého manžela, které je 90 let, takže je hodně staré. Leželo celou dobu jenom na půdě. Co my s ním, že ano? Tak jsme se ho takhle dobře zbavili,“ smála se Kostková. „Výstava je opravdu moc hezká. Když si člověk uvědomí, že tehdy lidé neměli přehazovačky, museli se opravdu dost našlapat,“ dodala.

Patrik Sandev