Zámek středočeští zastupitelé vlastně vracejí – v roce 2010 totiž město nemovitost převedlo na kraj. Před sedmi lety tam hejtmanství vedené Davidem Rathem (tehdy ČSSD) mělo v úmyslu vybudovat reprezentativní krajské sídlo fungující jako kulturní a společenské centrum. Velkolepé záměry se ale nenaplnily; došlo pouze na nákladnou úpravu části zahrad. Příprava rekonstrukce zámku se pak stala jedním z témat kauzy údajných korupčních manipulací s veřejnými zakázkami, spojované právě s Rathovým jménem.

Po jeho odchodu z politiky se ukázalo, že pro zámek kraj vlastně využití nemá. „Prověřovali jsme všechny možnosti, jak bychom s ním mohli naložit; převod na město považujeme za nejlepší řešení,“ konstatovala hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Uvést zámek do odpovídajícího stavu by byla záležitost spíše stovek nežli desítek milionů korun – a další miliony by byly potřebné na provoz. „Zdá se nám účelnější raději tyto peníze investovat jinde, třeba do zdravotnictví nebo do oprav silnic a mostů,“ poznamenala hejtmanka.

Objevili se sice zájemci o koupi z Ukrajiny, místní radnice si však chce nad buštěhradskou dominantou ponechat kontrolu a pustit se do obnovy sama. Je to od města projev odvahy, vzácně se shodli v hodnocení opoziční zastupitel Zdeněk Štefek z KSČM a radní pro oblast majetku Martin Macháček (STAN). Peníze na opravu radnice nemá – hodlá proto žádat o dotace a dát objektu takové využití, nač sežene finance. Právě proto plánuje zřízení sociálních bytů a komunitního centra. Náměstek hejtmanky pro oblast kultury a památkové péče Daniel Marek (Nezávislí Středočeši) ocenil, s jakou vážností se město chopilo příprav a připravilo studii možného budoucího využití. Tyhle snahy navíc nacházejí příznivý ohlas mezi obyvateli Buštěhradu.

Ilustrační foto
Kolaps autobusové dopravy nepřinesl šok jen cestujícím

Radní Macháček míní, že město má morální nárok na to, aby mu kraj zámek vrátil za stejných podmínek, za jakých ho v roce 2010 získal. To, že kraj zhodnotil spodní park – jak připomněl Pavel Hubený (KSČM), utratil za to 48 milionů korun – bude podle Macháčkových slov zohledněno věcným břemenem: pokud tam kraj bude chtít uspořádat nějakou akci, dostane prostor zdarma k dispozici. Hubený ale namítl, že o podobné zhodnocení svého majetku by jistě měly zájem i další obce a města, když věcné břemeno podle něj neznamená „skoro žádný závazek“. Naopak Josef Řihák (ČSSD) má za to, že věcné břemeno je v případě zahrady dostačující. „Předáváme zadarmo, co jsme zadarmo dostali,“ poznamenal.

„Z čeho pramení přesvědčení, že město zámek neprodá?“ přišel Hubený s další námitkou. Sociální byty jsou podle něj „mimo mísu“ a objekt se pro jejich zřízení ani nehodí. Radní Macháček má ovšem jasno: kdyby se město rozhodlo zámek prodat, je to jeho věc. Neočekává však, že by k tomu mělo dojít. „Jsem si jistý, že město dokáže zámek zrekonstruovat tak, aby znovu sloužil veřejnosti a lidé z něj měli radost i užitek,“ prohlásil v pátek. Podobného názoru je i Zdeněk Seidl (ČSSD). Zdůraznil, že je důležité, aby se o zámek někdo staral – a ten zůstal zachován pro další generace.

Nakonec se převod zámku setkal se značnou podporou: pro se vyslovilo 37 zastupitelů, šest volených zástupců občanů se hlasování zdrželo – a odmítavý postoj reprezentoval jediný hlas.



Oblastní nemocnice Kladno
Zbavit kladenskou nemocnici problémů mají desítky milionů od kraje